Můžete prosím uvést podrobnější informace a příklady celoplošného dopadu informačních systémů organizačních složek státu a jejich příspěvkových organizací ve výzvách č. 23 a 26 IROP?
Výzva č. 23
Cílem této výzvy je podpořit tzv. specifické informační systémy dle témat uvedených ve výzvě. Všechny podpořené informační systémy v této výzvě musí mít tzv. celoplošný dopad, tedy dopad na všechny kraje ČR včetně hl. m. Prahy.
V pravidlech je mj. stanoveno, že:
„Celoplošný dopad mají automaticky všechny informační systémy OSS a PO OSS s celorepublikovou působností.“
OSS nebo PO OSS s celorepublikovou působností je taková organizace, která je v ČR unikátní, prokazatelně neexistuje jiná obdobná organizace a má celonárodní charakter činnosti. V oblasti zdravotnictví je to např. Národní ústav duševního zdraví nebo Institut klinické a experimentální medicíny. Takové organizace mohou žádat o podporu na libovolný informační systém v souladu s tématy uvedenými ve výzvě.
Dále je ve výzvě uvedeno:
„V případě OSS a PO OSS s krajskou nebo místní působností (např. krajská policejní ředitelství, fakultní nemocnice, finanční úřady apod.) je třeba ve studii proveditelnosti popsat, že pořízený informační systém bude využíván na území celé republiky, spolu s popisem způsobu tohoto využívání.“
Zde obecně platí, že neunikátní organizace s krajskou, místní nebo jinak lokální působností (např. všeobecná fakultní nemocnice) nemůže ve 23. výzvě žádat na žádný informační systém, který by byl využíván pouze žadatelem, tzn. v těchto případech (v případě témat daných 23. Výzvou) je neobhajitelné, že pořízený informační systém by byl využíván na území celé republiky. Naopak, aby byly výdaje na pořízení takového informačního systému způsobilé, musel by být otevřen k využívání všemi obdobnými zařízeními po celé ČR. Např. ekonomický nebo personální systém fakultní nemocnice by musel být prokazatelně využíván ostatními fakultními nemocnicemi, což je teoreticky možné (tzn. jedna fakultní nemocnice by provozovala ekonomický systém pro všechny ostatní fakultní nemocnice), ale prakticky je taková situace málo pravděpodobná. Smyslem a účelem výzvy č. 23 je, aby zřizovatelé pořizovali informační systémy pro všechny své organizace, tedy aby např. Ministerstvo zdravotnictví pořídilo jednotný informační systém pro všechny jím zřizované nemocnice. Smyslem a účelem výzvy č. 23 naopak není podpora paralelního pořizování obdobných informačních systémů pro obdobné organizace.
Výzva č. 26
V této výzvě je situace obdobná, jako je popsáno výše u výzvy č. 23, ovšem s tím rozdílem, že v této výzvě jsou podporovány mimo jiné eHealth informační systémy. V případě zdravotnických zařízení, která jsou PO OSS s krajskou, místní nebo jinak lokální působností, je možné pořídit eHealth informační systém, který bude např. otevřen všem ostatním zdravotnickým zařízením po celé ČR, a naplní tak podmínku celoplošného dopadu. Dále je možná varianta, kdy informační systém bude otevřen všem uživatelům, např. umožní dálkový přístup pacientů ke své zdravotnické dokumentaci, umožní napojení na celostátní zdravotnické registry, čili obecně bude umožněno sdílení zdravotnických dat. Na rozdíl od ekonomických, personálních a jiných obdobných systémů, podporovaných ve výzvě č. 23 je taková otevřenost eHealth systémů prakticky možná a z hlediska národní strategie eHealth žádoucí.
Upozornění:
Ve studii proveditelnosti popsaný způsob naplnění celoplošného dopadu je závazný a příjemce má povinnost ho v rámci realizace projektu splnit a udržovat po celou dobu udržitelnosti. V opačném případě hrozí nezpůsobilost všech výdajů projektu.
Odpověď ze dne 15. 8. 2017