Přihlásit se
Otázky a odpovědi > Sociální integrace
  • Zjištění aktuální průměrné mzdy - sociální bydlení II.
    • Jaký je postup pro zjištění aktuální průměrné mzdy? Bude-li nájemní smlouva k sociálnímu bytu uzavřena v období od 1. července do 31. prosince, bude čistý měsíční příjem porovnáván s průměrnou měsíční mzdou za bezprostředně předcházející kalendářní rok; bude-li nájemní smlouva k sociálnímu bytu uzavřena v období od 1. ledna do 30. června, bude čistý měsíční příjem porovnáván s průměrnou měsíční mzdou za předminulý kalendářní rok. Hodnota průměrné měsíční mzdy zveřejněná ČSÚ je umístěna také na webových stránkách MMR:

      https://mmr.cz/getmedia/37d0558a-e84d-49c2-9ca3-2b636b8f2342/Prumerna-mzda_2020.pdf.aspx?ext=.pdf

      Odpověď ze dne 1. července 2020
  • Nájemní smlouva – sociální bydlení II.
    • Paní má nájemní smlouvu do konce roku 31. 12. 2017, teď by se podepsala nájemní smlouva s účinností od např. 1. ledna 2018, aby si mohla zařídit energie a přestěhovat se. Je to takto také v pořádku? Není to prosím v rozporu s touto podmínkou: Nájemní smlouva může být uzavřena pouze s osobou, která nemá uzavřenou jinou nájemní smlouvu, nemá ve vlastnictví ani spoluvlastnictví bytový dům, rodinný dům, byt, dům pro rekreační nebo jiné ubytovací účely. Tato podmínka se vztahuje na všechny osoby užívající domácnost sociálního bydlení. Ano, je to zcela v pořádku. V současné době ještě není nová nájemní smlouva účinná a až nabyde účinnosti, tak stará nájemní smlouva platit nebude. Nepůjde tedy o souběh dvou nájemních smluv.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Nákup pozemku - sociální bydlení II.
    • Obec má pod budovou školy pozemky, které nejsou zcela v jejich vlastnictví. Část pozemků je v jednání o koupi. Bylo by možné v rámci projektu část pozemku vykoupit? Bude toto problém v rámci žádosti o dotaci? Co by bylo případně nutné udělat? Podle specifických pravidel patří mezi způsobilé výdaje pro hlavní aktivity projektu mj. „nákup pozemku (celého, nebo jeho části), na kterém stojí stavba určená pro sociální bydlení“.
      Nákup části pozemku pod budovou školy, která dosud není ve vlastnictví žadatele, je způsobilým výdajem, a nezapočítává se do limitu 10 %.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Sušárna a sklepní kóje - sociální bydlení II.
    • Je možné mít sušárnu krom sklepních kójí? Výdaje na rekonstrukci sušárny a sklepních kójí jsou uznatelné, jde opět o rekonstrukci společných částí domu, výdaje uznatelné jen poměrově.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Výstavba kotelny - sociální bydlení II.
    • Objekt nemá v současnosti řešeno vytápění, k tomuto účelu měla sloužit kotelna na štěpkovou hmotu, která by byla na pozemku u budovy. Lze výstavbu kotelny zahrnout do rekonstrukce či úpravy společných prostor? Výstavba drobných souvisejících staveb je umožněna i při rekonstrukci (např. projektový záměr bude spočívat v rekonstrukci "hlavního" objektu + ve výstavbě kotelny na vedlejším pozemku).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Tepelné čerpadlo - sociální bydlení II.
    • Alternativou pro zdroj tepla je tepelné čerpadlo země - voda. S tímto návrhem je spojena investice s tepelným čerpadlem a s hlubinným vrtem, nebo s povrchovým zemním kolektorem (položeného plošně v nezámrzné hloubce). Je možné tuto úpravu společného prostoru zahrnout do způsobilých výdajů? Instalaci tepelného čerpadla je možné zahrnout do rekonstrukce společných prostor, přičemž platí podmínka ze specifických pravidel, že „V případě rekonstrukce společných prostor bytového domu/objektu, který neslouží výhradně pro účely sociálního bydlení, jsou výdaje způsobilé do výše poměru mezi podlahovou plochou pořízených sociálních bytů a celkovou podlahovou plochou objektu bez společných prostor.“

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Výstavba ČOV - sociální bydlení II.
    • Dále v návaznosti na úpravu společných prostor dle nař. vlády č. 366/2013 Sb., vznášíme obdobný dotaz na výstavbu čistírny odpadních vod. V obci není odpadní kanalizace, ale je možné napojení na dešťovou kanalizace po úpravě odpadních vod domovní čistírnou. Lze vybudování této čistírnou na pozemku objektu považovat za způsobilý výdaj? Jedná se opět o stavbu nezbytnou k zajištění provozu domu. Čistírna je součástí inženýrských sítí, pokud bude umístěna na pozemku hlavní budovy (stavební parcele) nebo na funkčně souvisejícím pozemku, jedná se o způsobilý výdaj.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Energetická náročnost budovy - sociální bydlení II.
    • Má dotační titul specifické požadavky na energetickou náročnost budovy? V rámci aktivity sociální bydlení nejsou stanoveny požadavky na energetickou náročnost budovy, nicméně žádost o podporu musí splnit kritérium přijatelnosti „Projekt nemá negativní vliv na žádnou z horizontálních priorit IROP (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti a zákaz diskriminace, rovnost mužů a žen).“ Tudíž projekt musí mít pozitivní nebo neutrální vliv na udržitelný rozvoj (více k udržitelnému rozvoji viz Obecná pravidla IROP, kap. 23.3 Udržitelný rozvoj). Žadatel tyto skutečnosti a vliv projektu na horizontální priority uvede ve studii proveditelnosti.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Nájemní smlouva a registrační číslo projektu - sociální bydlení II.
    • Musí být v nájemní smlouvě uvedeno reg. č. projektu nebo odkaz, že se jedná o sociální byt? Nájemní smlouva nemusí obsahovat identifikaci projektu, znění nájemní smlouvy je na příjemci.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Stanovení čistého měsíčního příjmu - sociální bydlení II.
    • Jak se přesně stanovuje čistý měsíční příjem, zahrnují se do výpočtu např. i alimenty? Do příjmů se započítávají veškeré příjmy. Vycházíme z národních programů podpory bydlení - dotací na výstavbu nájemních bytů pro příjmově vymezené skupiny. Zde se příjem definuje podle § 6 zákona č. 110/2006 Sb., o životním minimu. Podle tohoto zákona se za příjem považují příjmy ze závislé činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, peněžité dávky nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce, dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče, atd.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Výpočet násobku průměrné měsíční mzdy - sociální bydlení II.
    • Počítají se mezi členy domácnosti při výpočtu násobku průměrné měsíční mzdy i děti a mládež do 14 let? ​Ano, zohledňují se čisté příjmy a sociální dávky všech členů domácnosti. Dítě se pro určení násobku průměrné mzdy počítá jako člen domácnosti (např. rodina 2 dospělí a 2 děti je 4 členná a platí 1,0 násobek průměrné měsíční mzdy).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Specifická smlouva - sociální bydlení II.
    • Měla by se podepisovat smlouva s paní, která má v současné době děti na vlastní žádost umístěné v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Děti tam mohou být do konce 2018, pokud se paní podaří zajistit bydlení, smlouva má účinnost od 1. 2. 2018 tak by je měla mít v péči. Mají být děti uvedeny na této příloze, nebo se dopíši až v momentě, kdy se opravdu do bytu nastěhují? Paní by měla být posuzována společně s dětmi – tj. jako tříčlenná rodina, děti mohou být „přihlášeny“ jako členové domácnosti ještě před jejich nastěhováním. Pokud se děti fakticky nenastěhují, mělo by dojít k prověření, zda paní skutečně splňuje podmínky nároku na sociální bydlení i jako jednotlivec (především nepřekročení limitu příjmu, který je pro domácnost jednotlivce nižší než pro vícečlennou domácnost).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Splnění příjmové podmínky - sociální bydlení II.
    • K nájemní smlouvě uchazeč o byt dokládá Prohlášení o souladu s cílovou skupinou podpory sociálního bydlení v IROP, kde potvrzuje, že jeho bytová situace PŘED podpisem nájemní smlouvy odpovídá definici Evropské typologii bezdomovectví vyloučení z bydlení.
      Nájemní smlouvu s ním můžeme uzavřít podle specifických pravidel min. na rok a max. na dva roky - znamená to tedy, že uchazeč o byt dokládá další Prohlášení o souladu s cílovou skupinou až v případě prodloužení smlouvy? A během doby nájmu se neřeší, zda se mu např. zvýšila mzda nebo se změnilo jiné kritérium, které ovlivňuje soulad s cílovou skupinou? Ve specifických pravidlech se totiž píše jen podmínka, že nájemní smlouva může být prodloužena, pokud nájemce a další osoby užívající domácnost NADÁLE splňují podmínky pro uzavření nájemní smlouvy sociálního bydlení (tzn. v době prodloužení - v našem případě za rok, nejdéle za dva).       Splnění příjmové podmínky se v průběhu trvání první nájemní smlouvy neřeší. Ve specifických pravidlech je uvedeno, že "Nájemní smlouva bude uzavřena s osobou, která prokáže, že její průměrný čistý měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,6 násobek průměrné měsíční mzdy podle údajů Českého statistického úřadu. Tudíž by se opravdu mělo hodnotit až celé období 12 měsíců a zvýšení platu po uzavření nájemní smlouvy v sociálním bydlení ještě automaticky neznamená, že nájemník přestává být cílovou skupinou. V průběhu trvání původní nájemní smlouvy se jeho situace ještě může změnit (přijde o práci,…) a jako rozhodující pro posouzení příjmu je právě až ten 12 měsíční průměr.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Doklad potvrzení o výši příjmů - sociální bydlení II.
    • Jako podklad k uzavřené nájemní smlouvě s cílovou skupinou využijeme doklad potvrzení o výši příjmů od úřadu práce, kde je výpis vyplacených sociálních dávek? Ano, potvrzení o výši příjmů od úřadu práce je v pořádku, do započitatelných příjmů se z uvedených dávek (podle zákona 110/2006 o životním a existenčním minimu) řadí jen Příspěvek na živobytí.

      Odpověď ze dne 26. června 2018
  • Čestné prohlášení o nevlastnictví nemovitosti k bydlení a výši příjmů - sociální bydlení II.
    • Přílohou k uzavřené nájemní smlouvě s cílovou skupinou je Čestné prohlášení o nevlastnictví nemovitosti k bydlení a výši příjmů. Jaké údaje mají být doplněny za jednotlivé posuzované osoby? ​Čestné prohlášení o nevlastnictví nemovitosti k bydlení a výši příjmů musí být doplněn v části B o výši započitatelných příjmů za období 12 měsíců před uzavřením nájemní smlouvy pro každou posuzovanou osobu zvlášť. Např. nájemní smlouva byla uzavřena 10. 10. 2017, období, kdy budou zjišťovány příjmy, je tedy 1. 10. 2016 – 30. 9. 2017 (pokud jsou doklady o výši příjmů za 9. měsíc v době uzavření nájemní smlouvy k dispozici, pokud ne, vychází se z dat od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2017). Dále je v tomto dokladu nutné doplnit část C – „Nájemce zde uvede výčet všech dokladů, které použil k výpočtu výše příjmů, a to za každou posuzovanou osobu zvlášť.“

      Odpověď ze dne 26. června 2018
  • Příjem cílové skupiny -sociální bydlení II.
    • Z čeho vycházet při posuzování příjmu cílové skupiny? Při posuzování příjmů se vychází ze zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Příspěvek na péči - sociální bydlení II.
    • Započítává se do posuzovaných příjmů i příspěvek na péči (např. u dávek v hmotné nouzi se příspěvek na péči nezohledňuje)? Příspěvek na péči se podle zákona č. 110/2006 Sb. do příjmů nezapočítává.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Pořízení bytu - sociální bydlení II.
    • Může obec pořídit (koupit) byt, např. v případě nedostatku svého bytového fondu, od jiného vlastníka, tj. družstevní byt či byt ve společenství vlastníků jednotek nebo v případě našeho regionu také byt od soukromé společnosti? Obec může pořídit byt od jakéhokoli vlastníka, s výjimkou dle kapitoly 10.1 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce:
      " Žadatel/příjemce nesmí koupit nemovitost od osoby blízké (§ 22 odst. 1 nového občanského zákoníku).
      Pokud je příjemcem právnická osoba, nesmí nemovitost koupit od osob spojených s právnickou osobou příjemce, za které se považují:
      - statutární orgán nebo člen statutárního orgánu příjemce;
      - osoby blízké statutárním orgánům příjemce;
      - zakladatel příjemce;
      - zaměstnanec příjemce;
      - právnické osoby ovládané příjemcem a právnické osoby ovládající příjemce;
      - právnické osoby jinak majetkově nebo personálně spojené s příjemcem (§ 23 odst. 7 písm. a) a b) zákona o dani z příjmu).
      Zároveň nesmí být v rámci projektu pořízena nemovitost, kterou příjemce nebo osoba spojená s příjemcem (dle definice výše) vlastnila v období 5 let před vyhlášením výzvy k předkládání žádostí o podporu, ve které je projekt realizován."
       

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Úředně ověřený podpis potenciálního nájemníka - sociální bydlení II.
    • Musí být na čestném prohlášení a Prohlášeních o příjmech úředně ověřený podpis potenciálního nájemníka? Na čestném prohlášení a Prohlášeních o příjmech úředně ověřený podpis potenciálního nájemníka být nemusí.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Vztahy mezi příjemcem dotace a nájemníky IROP - sociální bydlení II.
    • Může si osoba v tomto nájemním bytě dát standardně dle nového občanského zákoníku napsat na matrice trvalé bydliště? Nebo je to nějak pro tento konkrétní projekt ošetřeno? Vztahy mezi příjemcem dotace a nájemníky IROP neupravuje, trvalé bydliště v sociálním bytě problém z hlediska IROP není.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Doporučený vzor nájemní smlouvy - sociální bydlení II.
    • Existuje nějaký doporučený vzor nájemní smlouvy, který obsahuje konkrétní Vámi požadovaná ustanovení? Nic takového není, úprava nájemního vztahu je zcela v odpovědnosti příjemce dotace.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Výdaje na demolici původního objektu - sociální bydlení II.
    • Původní objekt bude ve špatném stavu (vlhké zdivo do výšky více než 2 m v obvodovém kamenném zdivu, tloušťka zdi 80 cm), navrhuje projektant demolici objektu a na původních základech vybudovat odizolovanou stavbu z nového materiálu, vzhled domu v podstatě by byl zachován. Bylo by možné toto řešení v této lokalitě? Ano, výdaje na demolici původního objektu na místě realizace projektu budou součástí způsobilých výdajů na vedlejší aktivity projektu.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Vydání Právního aktu - sociální bydlení II.
    • Může žadatel požádat ŘO IROP o vydání Právního aktu až v roce 2020 (nastavil by tak harmonogram projektu a podmínku ukončení realizace projektu do roku 2021 by splnil)? Nastavení harmonogramu projektu je na žadateli, nicméně neexistuje žádné účelové pozdní vydání Právního aktu – ten vždy vydáváme standardně po schválení projektu k financování a splnění všech náležitostí. V případě, že důvodem pro takový postup byla spekulace a čekání na uvolnění limitu podpory de minimis, je možné tuto skutečnost brát jako pokus o obcházení pravidel Nařízení Komise (EU) č. 360/2012.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Veřejně prospěšná činnost - sociální bydlení II.
    • Ve specifických pravidlech je na str. 9 uvedeno „Nestátní neziskové organizace (….)jež současně vykonávají veřejně prospěšnou činnost….“. Chci se ŘO IROP zeptat, jak bude ŘO toto posuzovat?, protože zákon o statusu veřejné prospěšnosti (ač byl navrhován a projednáván), dosud nebyl přijat (neexistuje). S odvoláním na jeho neexistenci proto ani Krajské rejstříkové soudy veřejně prospěšnou činnost neziskovým organizacím nezapisují (odmítají to s odvoláním na výše uvedené). Veřejně prospěšnou činnost žadatel popíše do Studie proveditelnosti, většinou na základě vlastních stanov. Nestátní neziskové organizace, církve a církevní organizace vykonávají činnost v jedné z oblastí:
      - podpora nebo ochrana osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob,
      - sociální služby či aktivity sociálního začleňování.
      Výše uvedené musí vyplývat ze stanov.

      Odpověď ze dne 26. července 2018

       
  • Náležitosti čestného prohlášení - sociální bydlení II.
    • Dle Obecných pravidel u nestátních neziskových organizací žadatel vyplňuje jako „vlastníka“ fyzickou osobu, která disponuje více než 25 % hlasovacích práv (příp. je příjemcem 25 % z jí rozdělovaných prostředků) nebo která je členem statutárního orgánu. Čili pokud tomu rozumím správně, pakliže má spolek 4 členy, z nichž si nic nikdo nerozděluje, tak do Čestného prohlášení vyplní žadatel pouze statutárního zástupce, protože každý ze členů má 25 %, nikoli více (100:4 = 25), je to tak? Ano, v tomto případě žadatel uvede do čestného prohlášení statutární zástupce.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Kontrola výše vyrovnávací platby - sociální bydlení II.
    • Jak bude probíhat kontrola výše vyrovnávací platby (po skončení udržitelnosti - v rámci zajištění SOHZ)? Příjemce v roli poskytovatele SOHZ sociální bydlení předkládá každé tři roky během doby trvání doby pověření a na konci této doby Ministerstvu podklady k vyhodnocení (resp. do 6 měsíců od ukončení 36 měsíčního cyklu), zda nedošlo k nadměrně vyplacené vyrovnávací platbě. Termíny předložení dokladů a způsob vyhodnocení jsou uvedeny
      v Pověřovacím aktu.  Po ukončení doby udržitelnosti (viz kapitola 7. Udržitelnost Pravidel pro žadatele a příjemce) provádí kontrolu výše vyrovnávací platby Odbor politiky bydlení.
      Příloha č. 9 Vzor Pověřovacího aktu_79. výzva, článek IV. Vyhodnocování vyrovnávací platby
      1.     Pravidelné vyhodnocování vyrovnávací platby v třicetišestiměsíčních cyklech sleduje skutečný vývoj rozhodujících položek pro určení výše vyrovnávací platby s cílem zjistit, zda nedošlo k překompenzaci (viz odstavec 3 článku IV.).
      Za účelem kontroly poskytnuté vyrovnávací platby budou porovnávány skutečné příjmy a výdaje tj. porovnání výše skutečně vynaložených nákladů na úhradu SOHZ sociálního bydlení se souvisejícími příjmy SOHZ sociální bydlení za dané období. 
      2.      Rozhodným okamžikem pro zahájení vyhodnocování vyrovnávací platby pro byt (byty) je okamžik, kdy je možné jej pronajmout pro účely SOHZ sociálního bydlení, tzn. doložením protokolu o předání a převzetí díla a kolaudačním souhlasem, podléhají-li mu výstupy projektu, či jiným obdobným řízením.
      3.     Výše vyrovnávací platby se prověřuje vždy po uplynutí třicetišestiměsíčního cyklu od rozhodného okamžiku během trvání doby pověření a na konci této doby, a to na základě skutečných dat obdržených od Poskytovatele. Způsobilost příjmů a výdajů pro přepočet vyrovnávací platby je 1. 1. 2014.
      -          Pokud přepočet zjistí, že poskytovatel obdržel vyrovnávací platbu převyšující rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů SOHZ sociálního bydlení, došlo k překompenzaci (nadměrné vyrovnávací platbě).
      -          Pokud nadměrně vyplacená vyrovnávací platba nepřesahuje 10 % průměrné vyrovnávací platby poměrné 36 měsícům ku celé době pověření, bude přesah převeden do dalšího období.
      -          Pokud nadměrně vyplacená vyrovnávací platba přesáhne 10 % průměrné vyrovnávací platby poměrné 36 měsíců ku celé době pověření, poskytovatel vrací neprodleně pověřovateli celou nadměrně vyplacenou částku.
      -          Pokud přepočet zjistí, že vyrovnávací platba nepokryje čisté náklady SOHZ sociálního bydlení, nemá poskytovatel nárok na dodatečnou kompenzaci. Ztráta se připočítá k dalšímu období.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Digestoř - sociální bydlení II.
    • Patří mezi základní vybavení bytu také digestoř (odsavač par; stavebně-technické parametry vyžadují účinné větrání prostoru, kde dochází k produkci par a zplodin z vaření)? Ano, digestoř je součástí kuchyňské linky a patří mezi základní vybavení bytu.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Základní sídelní jednotka se zákazem nové výstavby - sociální bydlení II.
    • Podle čeho MMR definovalo oblast základní sídelní jednotky a nemožnost výstavby a odkupu bytů pro účely sociálního bydlení? Východiskem pro definici základních sídelních jednotek se zákazem nové výstavby a koupě sociálních bytů (dále ZSJ) byla Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR, kterou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovala společnost GAC spol. s r.o. (2015). Seznam ZSJ definovala Agentura pro sociální začleňování. Nemožnost výstavby a odkupu v těchto lokalitách byl požadavek Evropské komise, a toto kritérium bylo schváleno Monitorovacím výborem IROP. Definování sociálně vyloučených lokalit bylo provedeno na základě sestavy různých indikátorů (např. míra nezaměstnanosti, počet osob pobírající dávky v hmotné nouzi, zadluženost apod.). Součástí analýzy byla i Mapa sociálně vyloučených lokalit. Výstupy analýzy byly zatím publikovány na úrovni ORP a takto i využívány ve výzvách, analýza ale obsahovala přesnější územní vymezení až do úrovně jednotlivých ulic a/nebo čísel popisných. Tato přesnější databáze byla východiskem pro definování SVL bez možnosti koupě nebo nové výstavby sociálních bytů – tj. na základě adresy byla SVL lokalizována do příslušné ZSJ a tato ZSJ byla zařazena do území bez nové výstavby ev. nákupu sociálního bydlení.
      Důvodem pro tento postup bylo hledisko zabránění vzniku nebo rozšiřování prostorové segregace, tedy aby dále nenarůstal počet obyvatel v takto rozsáhlých sociálně vyloučených lokalitách. Z těchto důvodů je nutné podporovat novou výstavbu a nákup sociálních bytů pouze mimo tyto lokality. Rekonstrukce existujících bytů v těchto lokalitách je umožněna, protože v jejím důsledku dochází ke zlepšení životních podmínek stávajících obyvatel sociálně vyloučených lokalit, ale nikoliv k jejich rozšiřování.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Základní sídelní jednotky - sociální bydlení II.
  • Nařizování při uzavírání nájemní smlouvy - sociální bydlení II.
    • U obcí vzniká „obava“, zda by mohla nastat situace, kdy se například část realizované kapacity nedaří obsadit, tak že by „někdo“ (MPSV?) nařídil uzavřít obci nájemní smlouvu s „někým direktivně přiděleným“, s kým by obec/orgány obce nesouhlasila.
      Jak by se tedy postupovalo v konkrétním případě, kdy proti sobě budou stát dvě možnosti: 1) obec vyčerpala možnosti při hledání „místního“ zájemce z cílové skupiny a chtěla by uzavřít nájemní smlouvu s „místní“ osobou mimo cílové skupiny, 2) MPSV disponuje konkrétní osobou z cílové skupiny, s tou ale orgány obce nechtějí nájemní smlouvu uzavřít?       Osoba mimo cílovou skupinu může získat nájemní smlouvu k podpořenému sociálnímu bytu pouze za podmínky, že jsou prokazatelně uspokojeny bytové potřeby cílové skupiny. Obci (ani jinému příjemci) nebude nikdo nařizovat, že s konkrétní osobou musí uzavřít nájemní smlouvu.  
      Je důležité, aby obce nevnímaly sociální bydlení jako řešení bytové situace svých občanů, ale jako řešení situace osob v bytové nouzi obecně.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Podmínky výzvy – udržitelnost - sociální bydlení II
    • Příjemce podpory je povinen dodržovat podmínky výzvy po celou dobu pověření k výkonu SOHZ sociálního bydlení v případě režimu podle Rozhodnutí Komise 2012/21/EU (tedy po dobu 20 let) a po celou dobu výkonu SOHZ sociálního bydlení v případě režimu de minimis podle Nařízení Komise (EU) č. 360/2012, která je rovněž stanovena na dobu 20 let. Po ukončení doby udržitelnosti bude zachování výstupů projektů předmětem kontroly Odboru politiky bydlení Ministerstva pro místní rozvoj, který bude sledovat udržení výstupů projektů, ke kterým se příjemce podpory zavázal v Podmínkách právního aktu. Příjemce je tedy povinen dodržovat podmínky výzvy po dobu 20 let. Nicméně v podmínkách sociálního bydlení se na straně 16. se píše „minimálně po dobu udržitelnosti projektu“, která je dle kapitoly 7. specifických pravidel (dále SPŽP) 5 let. V příloze „P3A Vzor Podmínek RoD - SOHZ de minimis“ není nikde o 20 letech zmínka. Pro režim podpory formou vyrovnávací platby SOHZ bude zřejmě plynout tato povinnost z pověřovacího aktu, ale jak tomu bude v případě podpory de minimis SOHZ? Udržitelnost v IROP musí být stejná jako v ostatních výzvách, tedy 5 let od provedení poslední platby v projektu. EK ale trvala na povinnosti zachovat výsledky dotace po dobu min. 20 let. Tak se to vyřešilo tím, že:
      1/ udržitelnost je 5 let (od poslední platby dotace), v této době bude příjemce posílat ZoU na CRR a kontroly budou také z CRR. 
      2/ + další doba výkonu SOHZ  (od účinnosti právního aktu), po kterou je nutné zachovávat podmínky výzvy. V této době budou probíhat kontroly ze strany MMR (odbor bytové politiky).
      Co se bude dokládat a kontrolovat v době udržitelnosti a další době, kdy je příjemce dotace povinen zachovat podmínky výzvy je možné vyčíst z dostupných dokumentů:
      a/ režim SOHZ (Rozhodnutí komise 2012/21/EU) – Vzor pověření k SOHZ (příloha P9 SPŽP) – článek VI, bod 2: „Kontrola ze strany pověřovatele se zaměřuje na plnění závazků poskytovatele, vyplývajících z pověření, rovněž tak ze závazků, vyplývajících ze SPŽP, jež jsou přílohou č. 1 Pověření.“ Další body článku VI pak blíže specifikují jednotlivá porušení podmínek a výši sankcí.
      b/ režim DE MINIMIS SOHZ (Nařízení komise 360/2012) – Pověření vydává MMR jako součást Podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace (část V Podmínek) – zde se uvádí, že kontrola bude zaměřena na zachování účelu, na který mu byla dotace poskytnuta (= poskytování SOHZ sociální bydlení cílové skupině), a dodržet podmínek pro nakládání se sociálními byty uvedené ve SPŽP. Sankce nejsou v tomto režimu odstupňované podle závažnosti porušení. Jakékoliv porušení účelu a podmínek pro nakládání se sociálními byty v době udržitelnosti (1. – 5. rok po ukončení projektu) znamená sankci ve výši 100 % dotace, v době výkonu SOHZ po ukončení doby udržitelnosti (6. – 20. rok po ukončení projektu) je sankce „pouze“ ve výši poměrné částky dotace odpovídající době, kdy byly porušeny podmínky pro nakládání se sociálními a účel projektu.
      Text SPŽP: „Příjemce musí dodržovat podmínky pro nakládání se sociálními byty minimálně po dobu udržitelnosti projektu a po dobu platnosti Pověřovacího aktu k pověření výkonem SOHZ sociální bydlení.“ je v pořádku, protože v režimu de minimis SOHZ je pověření součástí právního aktu o poskytnutí dotace (viz výše) a délka trvání tohoto pověření v právním aktu je také stanovena na 20 let (část V Pověření).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Darování nemovitosti - sociální bydlení II.
    • Žadatelem je nezisková organizace, jejíž zakladatel a zároveň předseda (statutární orgán) vlastní jako fyzická osoba nemovitost. Tuto nemovitost chce neziskové organizaci darovat, nikoliv prodat. Je darování nemovitosti osobou blízkou v pořádku z pohledu pravidel poskytovatele dotace? (Obecná pravidla: „Zároveň̌ nesmí́ být v rámci projektu pořízena nemovitost, kterou příjemce nebo osoba spojená s příjemcem (dle definice výše) vlastnila v období́ 5 let před vyhlášením výzvy k předkládání žádostí o podporu, ve které́ je projekt realizován.“ Předmětem tohoto projektu bude samotná rekonstrukce objektu a ne pořízení nemovitosti (v tomto případě darem).
      Pořízení nemovitosti od osoby blízké nebo osoby spojené s příjemcem je řešena z pohledu způsobilých a nezpůsobilých výdajů. Žadatel v případě nákupu/pořízení nemovitosti od osoby blízké nemůže tyty výdaje zahrnout do způsobilých výdajů projektu. Nákup nemovitostí od osoby blízké je zakázán, ale v případě jakéhokoliv jiného nabytí věci (bezúplatný převod) způsob nabytí majetku není posuzován - pokud samotné pořízení majetku není propláceno z projektu. Jedná-li se tedy v projektu pouze o rekonstrukci nebo zhodnocení, tak neposuzujeme jakým způsobem a od koho příjemce majetek pořídil.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Odkoupení bytového domu - sociální bydlení II.
    • V obci bude soukromý investor realizovat výstavbu 3 bytových domů (celkem zde bude k dispozici asi 27 malometrážních bytů). Zástupce obce by zajímalo, zda by mohli uplatnit dotaci na odkoupení jednoho bytového domu (8 – 9 bytů), který se začne stavět v letošním roce? Dotaci by tedy chtěli získat pouze na pořízení (odkoupení) již hotového bytového domu, který by sloužil výhradně pro potřeby sociálního bydlení. Je to možné za předpokladu splnění podmínek výzvy. V souvislosti s koupí (smlouva o smlouvě budoucí kupní) upozorňuji, že nákup musí proběhnout nejpozději do Rozhodnutí, viz specifická pravidla, kap. Povinné přílohy - Doklad o prokázání právních vztahů k majetku, který je předmětem projektu. Pokud by šlo pouze o nákup, nesmí být projekt ukončen před podáním žádosti. Způsobilý je i nákup a dostavba nedokončených staveb.​

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Bezbariérová stavba - sociální bydlení II.
    • Je nutné, aby byla stavba bezbariérová? Jde o to, aby byly dodrženy ostatní předpisy, pokud bezbariérovost vyžadují, zejména Vyhláška č 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
      Pokud tuto vyhlášku nedodržíte, nevydá Vám stavební úřad povolení k rekonstrukci či výstavbě.
      Zvláštní požadavky na bezbariérovost, jako například ve výzvách zaměřených na školství, nejsou ve specifických pravidlech uvedeny.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Maximální počet bytů v domě - sociální bydlení II.
    • Maximální počet bytů v domě - pokud má každý dům svůj vchod, byty se počítají za jednotlivé domy, byť jsou třeba vedle sebe? Ano, maximální počty se pak počítají pro každý dům samostatně. Zároveň je třeba upozornit na podmínku výzvy, kdy není možné, aby projekt podporoval segregaci cílové skupiny (vytvářet ghetta), kdy tato skutečnost bude předmětem kontrol.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Nájemní a ubytovací smlouva - sociální bydlení II.
    • Dle specifických pravidel se osobou v bytové nouzi rozumí osoba v ekonomicky produktivním věku, která mj. nemá uzavřenou jinou nájemní smlouvu. Obyvatelé předmětného domu mají uzavřeny „ubytovací smlouvy“ a to vždy na dobu 3 měsíců. Tyto smlouvy lze s dotyčnými obyvateli uzavírat opakovaně. Nejsem si jistá, zda z hlediska dotace budete tuto „ubytovací smlouvu“ považovat za smlouvu nájemní. Je uzavřená „ubytovací smlouva“ eliminačním kritériem k podání žádosti o dotaci, a pokud ano, lze toto obejít např. vypovězením „ubytovacích smluv“ a následně uzavřením nových „nájemních smluv“ dle podmínek dotace? ​Ubytovací smlouva není totéž jako nájemní smlouva. Po ukončení realizace projektu - a to nejpozději do 3 měsíců je žadatel povinen uzavřít nájemní smlouvy s osobami z cílových skupin. Tudíž již nebudete moci nadále uzavírat ubytovací smlouvy. Dle Nového občanského zákoníku, Hlava jedenáctá: Smlouva o ubytování § 754 :
      - Ze smlouvy o ubytování vznikne objednateli právo, aby mu ubytovatel poskytl přechodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném (hotely, noclehárny, ubytovny a jiná zařízení). V některých případech nemusí být až tak důležité názvosloví, ale spíš faktický stav. Rozdílem mezi nájmem a ubytováním je časový úsek, kdy krátkodobé bydlení je podle nového občanského zákoníku vyloučeno z okruhu nájemních vztahů. Naopak zákonná ustanovení o ubytování nevylučují jejich použití i pro dlouhodobější ubytování, tedy vztahy shodné, či podobné těm nájemným. Pokud má osoba smlouvu o ubytování, která ale fakticky naplňuje znaky nájemního vztahu = dlouhodobost, standardní bytová jednotka, atd., pak fakticky jde o nájemní vztah a taková smlouva by byla překážkou nájmu sociálního bytu (pokud by trvala i po uzavření smlouvy v sociálním bydlení). Musí se ale hodnotit v souvislostech. Například ubytování na VŠ kolejích je dlouhodobé, mnohdy jde o prostory splňující parametry standardní bytové jednotky, ale nelze očekávat, že VŠ student si bude moci na koleji ubytovat celou svou rodinu v bytové nouzi.
      Pokud je tento objekt veden jako „ubytovna“, od toho také „ubytovací smlouva“, osoby, které objekt nyní užívají – bydlí v něm, lze zařadit pod cílovou skupinu Výzvy a to: osoby ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Vyrovnávací platba - sociální bydlení II.
    • Co, kam a jak se bude odvádět v průběhu doby udržitelnosti (20 let) sociálního bydlení (SOHZ)? ​Investiční dotace je součást vyrovnávací platby. Na jedné straně mechanismu budou náklady = investiční náklady + provoz + přiměřený zisk, na druhé straně příjmy = dotace + nájemné + případné další zdroje na krytí nákladů (veřejné i neveřejné). Kladný rozdíl (výnosy > náklady) nad 10 % průměrné roční vyrovnávací platby bude vrácen poskytovateli dotace, do 10 % bude převeden do dalšího období.
      V době udržitelnosti je monitoring projektů směřován klasicky na CRR (klasické zprávy o udržitelnosti) + projekty v režimu Rozhodnutím Komise č. EK 2012/21/EU budou od doby, kdy budou podpořené byty způsobilé k pronajímání, každé 3 roky „vyúčtovávat“ vyrovnávací platbu (tj. předkládat přehled o příjmech a výdajích SOHZ včetně vratky případné překompenzace). Při porušení podmínek rozhodnutí bude vyměřena sankce dle těchto Podmínek.
      V době poskytování SOHZ sociální bydlení po ukončení doby udržitelnosti veškerý monitoring (u obou režimů veřejné podpory) převezme MMR – odbor politiky bydlení. Vyrovnávací platbu kontroluje vždy pověřovatel = MMR.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Zprávy o udržitelnosti -sociální bydlení II.
    • Chtěla bych se zeptat ohledně dokládání dokladů v rámci Zpráv o udržitelnosti (dále ZoU). Dotaz příjemce je ohledně dokladů k nájemnému a jeho vyúčtování. Zda v rámci udržitelnosti musí příjemce dokládat tento doklad a zda vyúčtování nájemného musí obsahovat i rozpis služeb? Příjemce je povinen postupovat podle kapitoly 9 Obecných pravidel:
      „Povinnost vést účetnictví s jednoznačnou vazbou ke konkrétnímu projektu platí i pro dobu udržitelnosti. V době udržitelnosti je nutné evidovat v oddělené účetní evidenci provozní příjmy a výdaje, které přímo souvisí s realizovanou operací, tzn. např. výdaje na opravu či údržbu majetku pořízeného z dotace.“
      Příjemce archivuje účetní doklady a v případě kontroly na místě je předloží kontrolorům. Součástí ZoU by mohly být doklady dokazující dodržení indikátorů –tj. inventární karty majetku (bytů – zda jsou stále v majetku příjemce).
      K ZoU se nedokládají speciální doklady (nájemní smlouvy, čestná prohlášení, která jsou přílohou nájemní smlouvy apod.). Každopádně veškeré tyto doklady je příjemce povinen uchovat a v případě potřeby, např. pochybností ohledně naplnění indikátorů, by neměl být problém je předložit.
      Co se týká rozúčtování nájmu a energií, to bude muset být provedeno tak, aby bylo možné (opět v případě kontrol na místě nebo pochyb kontrolora ZoU) ověřit, zda nájemné nepřekračuje povolený limit na m2.

      Odpověď ze dne 26. července 2018

       
  • Nastavení vyrovnávací platby na 2 různé projekty - sociální bydlení II.
    • Může 1 žadatel čerpat vyrovnávací platbu na 2 různé projekty v rámci výzvy č. 79 na sociální bydlení? Ano, každý projekt zvláštní pověření včetně samostatného stanovení vyrovnávací platby. Vlastně půjde o tutéž službu (sociální bydlení SOHZ), ale o jiné náklady  - rekonstrukce (výstavba apod.) jiných bytů. Nepůjde tedy ani o kumulaci 2 vyrovnávacích plateb, ale o 2 samostatné vyrovnávací platby. (V rámci jednoho projektu ovšem nelze čerpat souběžně vyrovnávací platbu za výkon SOHZ sociální bydlení a podporu de minimis podle Nařízení Komise (EU) č. 360/2012).
      V pověřovacím aktu je uvedeno, že: „Vyrovnávací platba bude poskytnuta z rozpočtových prostředků Integrovaného regionálního operačního programu poskytovateli na výstavbu nových sociálních bytů, pořízení bytu (bytů) formou nákupu, rekonstrukce bytů a nebytových prostor, či pořízení nebytových prostor (dále jen „pořízení bytu (bytů)“) nezbytných k poskytování SOHZ sociálního bydlení podle článku I. odst. 4 Pověřovacího aktu na základě předložené žádosti o podporu.“ Tj. vyrovnávací platba je určena na sociální byty uvedené v žádosti o podporu.
      Pověření musí vždy obsahovat konkrétní rozsah závazku služby obecného hospodářského zájmu sociálního bydlení, což je v tomto Pověření stanoveno jako rozsah daný v žádosti o podporu.
      Příjemce musí v obou projektech důsledně oddělovat příjmy a výdaje – např. náklad na mzdu sociálního pracovníka (pokud pro oba projekty zaměstná jednoho) bude muset být podle jím stanoveného klíče rozdělen mezi oba projekty apod.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Čestná prohlášení - sociální bydlení II.
    • Jak má žadatel postupovat v případě, že mu nájemce doloží všechna čestná prohlášení o příjmech, vlastnictví a souladu s cílovou skupinou a pak „třeba“ na udání zjistí skutečnost, že nájemce lhal a má ve vlastnictví např. byt? Pokud nájemník uvede v dokladech k nájemní smlouvě nepravdivé údaje, je věcí pronajímatele, jak bude mít ošetřeno ve svých vnitřních postupech ukončení nájmu. Je vhodné zakotvit tento postup i v nájemních smlouvách. V případě výpovědi smlouvy musí žadatel do 3 měsíců najít nového nájemníka nebo minimálně činit během této doby prokazatelné kroky k jeho nalezení.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Předkládání ZoU apod. po skončení udržitelnosti - sociální bydlení II.
    • Předkládají se po skončení udržitelnosti (v rámci trvání pověření SOHZ) Zprávy o udržitelnosti (dále ZoU), či jiné dokumenty? Jak to bude odbor bytové politiky kontrolovat a v jakých intervalech? ZoU se v době po skončení udržitelnosti předkládat nebudou.
      V režimu Rozhodnutí 2012/21/EU pověřovatel (MMR) bude vyžadovat seznam účetních dokladů prokazující veškeré náklady nezbytné k výkonu SOHZ sociální bydlení a související příjmy. Seznam bude obsahovat - označení, číslo dokladu, popis případu, částku, datum a způsob platby. Originály dokladů se budou předkládat pouze v případě výzvy MMR – Odboru politiky bydlení. Musí být účetně oddělené (např. analytickou evidencí) a každý doklad musí být označen číslem projektu. Intervaly kontroly překompenzace vyplývají z Pověření – 1 x za 3 roky od doby, kdy budou byty způsobilé k pronajímání (od kolaudace apod.).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Předkládání Prohlášení o příjmech a Prohlášení o souladu s Ethos - sociální bydlení II.
    • Předkládají se po skončení udržitelnosti (v rámci trvání pověření SOHZ) Prohlášení o příjmech a Prohlášení o souladu s Ethos? ​Nepředkládají. Ale příjemce tyto dokumenty musí archivovat a předložit v případě kontroly na místě.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Porušení podmínek - sociální bydlení II.
    • Pokud se stane, že bude zjištěno porušení podmínek pouze v 1 bytě z celkových 8, bude žadatel vracet alikvótní část dotace za celý dům, nebo jen za 1/8 a za na např. 6 měsíců? De minimis – vyplývá z Podmínek RoD: V případě nezachování účelu a nedodržení podmínek pro nakládání se sociálními byty, bude vrácena poměrná částka dotace připadající rozdílu mezi dobou výkonu služby obecného hospodářského zájmu sociálního bydlení a celkovou dobou výkonu služby obecného hospodářského zájmu sociálního bydlení k celkové době výkonu služby obecného hospodářského zájmu sociálního bydlení.
      SOHZ – vyplývá z Pověření – různé sankce podle charakteru porušení

      Sankce se bude vyměřovat za projekt jako celek, tj. i při porušení podmínek (například neobsazení bytu cílovou skupinou i přes to, že je neuspokojena poptávka mezi cílovou skupinou) pověřovatel předepíše poskytovateli finanční sankci ve výši poměrné části vyrovnávací platby (tedy z celé vyrovnávací platby) odpovídající délce doby, po kterou není byt obsazen osobou z cílové skupiny.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Podmínky pro uzavření nájemní smlouvy po skončení udržitelnosti - sociální bydlení II.
    • Platí i po skončení udržitelnosti (v rámci trvání pověření SOHZ) podmínky pro uzavření nájemní smlouvy (jako např. limit příjmů, doba nájmu apod.)? ​Při prodloužení nájemné smlouvy se již neposuzuje, zda je splněna podmínka, že min. 50 % členů domácnosti je v ekonomicky aktivním věku. Všechny ostatní podmínky pro uzavření nájemní smlouvy musí být splněny.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Prokázání příjmů nájemce - sociální bydlení II.
    • Jak se prokazují příjmy nájemce (max. 0,6 násobku průměrné hrubé měsíční mzdy)? Čestným prohlášením, které je přílohou pravidel a zároveň si žadatel od nájemníka vyžádá odpovídající doklady tak, jak vyplývá z textu čestného prohlášení „C. Výčet dokladů o výši příjmů společně posuzovaných osob: Nájemce zde uvede výčet všech dokladů, které použil k výpočtu výše příjmů, a to za každou posuzovanou osobu zvlášť.“

      Odpověď ze dne 26. července 2018
       
       


       
  • Limit nájemného - sociální bydlení II.
    • Nájemné za 1 m2 podlahové plochy sociálního bytu, sjednané při uzavření nájemní smlouvy nebo změněné v průběhu trvání nájemního vztahu, nesmí překročit 57,50 Kč. Limit nájemného je možno upravit, jestliže růst měsíčního úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti překročí podle údajů Českého statistického úřadu od posledního stanovení limitu 5 %. – O kolik se může navýšit nájemné v případě překročení tohoto 5% limitu? Odbor politiky bydlení MMR publikuje na svých stránkách relevantní informace o zvyšování nájemného týkající se národních programů. Pokud dojde ke zvýšení úhrnného indexu spotřebitelských cen o více než 5 %. MMR vyhlásí (v červnu) upravený limit nájemného. Pokud MMR vyhlásí vyšší limit, je možné použít tento vyhlášeny vyšší limit.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Rozšíření cílové skupiny - sociální bydlení II.
    • Může dojít ke změně (rozšíření) cílové skupiny dle Ethos v průběhu realizace projektu? Může dojít ke změně cílové skupiny mimo Ethos? Ke změně cílové skupiny dle Ethos dojít může, a to prostřednictvím žádost o změnu projektu. Mimo Ethos nelze měnit.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Výpočet maximálních nákladů na m2 - sociální bydlení II.
    • Pro výpočet podlahové plochy pro účely výpočtu maximálních nákladů na m2 pro hlavní aktivity nezapočítáváme příslušenství společných ploch (v našem případě se jedná o chodby, schodiště, sklepy a sklepní kóje). Je tento náš postup správný, nebo můžeme pro stanovení maximální nákladů na hlavní aktivity na m2 započítat i společné plochy? Jde o plochu započítanou do ceny nájmu a nájem se někdy počítá i z plochy sklepních kójí, balkonů a teras přístupných pouze z 1 bytu, a v takovém případě je možné do podlahové plochy bytu započíst i plochu kójí, sklepů, balkonů, lodžií a teras přístupných z jednoho bytu, pokud se z těchto ploch platí nájemné. Chodby, schodiště, půdy, kočárkárny atd. se do podlahové plochy bytu nezapočítávají. Ideálně by to měl mít příjemce ošetřené v nájemních smlouvách (z jakých ploch se nájemné platí).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Základní sociální poradenství - sociální bydlení II.
    • Sociální práci je postačující popsat ve studii proveditelnosti, kdy je v obci v souvislosti s výstavbou komunitního centra poskytováno základní sociální poradenství mimo sociální služby dle zákona 108/2006 Sb.? Pokud bude sociální pracovník dle zákona o sociálních službách gestorem sociální práce, musí žadatel nadefinovat, o jakou sociální práci se bude jednat? Musí sociální pracovník docházet do místa? Jak má žadatel toto nadefinovat do studie proveditelnosti? Stačí popsat – nemusí dokládat smlouvy nebo jiné dokumenty? ​Základní sociální poradenství není samostatnou sociální službou. To ale nevadí, pokud toto poradenství bude poskytovat kvalifikovaný sociální pracovník podle zákona o sociálních službách a pak půjde o „další“ sociální práci. V tom případě by měl žadatel do studie popsat, jak budou aktivity sociální práce probíhat (sociální práce je široký pojem, nejsou žádné „druhy sociální práce“ tak, jak je to u sociálních služeb). Obecně jde o aktivity vedoucí k sociálnímu začlenění. Sociální pracovník nemusí (ale může) za nájemníky v sociálním bydlení docházet, je zde pouze podmínka, že sociální práce bude pro cílovou skupinu zajištěna. Stačí popis ve studii (popis zajištění spolupráce, ne jen popis služeb dostupných v okolí), žádné smlouvy apod. se dokládat nemusejí.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Sociální byty v rodinných domech - sociální bydlení II.
    • Je možné budovat sociální byty také v rodinných domech v rámci nových výzev č. 79/80, nebo musí být objekt na konci projektu zkolaudován jako bytový dům? Ve specifických pravidlech je úmyslně používán termín „objekt“ - je lhostejné, zda jde o bytový dům, rodinný dům nebo dokonce i stavbu občanské vybavenosti. Důležité je pouze, aby v objektu vznikly ke konci realizace projektu sociální byty.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
       
  • Výtah a parkovací místa - sociální bydlení II.
    • Mohu v rámci sociálního bydlení do rekonstruovaného objektu dát výtah, když se zde má poskytovat i služba dle zákona 108/2006? Když budu dělat parkovací stání, tak je mohu či nemohu zaplatit z dotace? Výtah je součástí společných prostor, jeho výstavbu je možné zahrnout do způsobilých výdajů (pokud objekt nebude sloužit výhradně pro sociální bydlení, pak pouze v odpovídajícím poměru budou tyto výdaje způsobilé). Parkovací místa jsou nezpůsobilá.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Historie poskytovatele sociální práce - sociální bydlení II.
    • Historie v oblasti poskytování sociální práce znamená:
      a/ historie poskytovatele sociální práce, kterým může být i subjekt odlišný od žadatele (např. „smluvní“ poskytovatel sociálních služeb), nebo
      b/ pouze historie žadatele jako poskytovatele sociální práce?       ​Správně je varianta a).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Pořízení objektu se sociálními byty v ZSJ -sociální bydlení II.
    • Dle přílohy – Seznam základních sídelních jednotek (dále ZSJ) s vyloučením podpory nové výstavby nebo koupě sociálních bytů v IROP není možné realizovat novostavbu v uvedených místech. Nelze v tomto případě ani žadatelem pořídit objekt se sociálními byty? Je to tak? Ano, sociální byty nelze v uvedených ZSJ ani koupit (z podpory lze hradit pouze rekonstrukci v ZSJ, tj. v případě, že je koupě řešena mimo projekt - bez podpory z projektu).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Nastavení indikátoru - sociální bydlení II.
    • Prosím o pomoc s nastavením indikátoru 5 53 01 – Počet podpořených bytů pro sociální bydlení. Projekt č. 1 je aktuálně ve fyzické realizaci, v červnu tohoto roku, kdy bude podána žádost č. 2, ještě jeho realizace dokončena nebude. V rámci projektu č. 1 budou vybudovány 3 byty, v rámci projektu č. 2 budou vybudovány 4 byty. Prosím o informaci, jak nastavit indikátor – výchozí a cílovou hodnotu. Logicky by mi vyplývalo, že výchozí hodnota bude 0 a cílová 7, ale nejsem si tím jistá – prosím proto o potvrzení/vyvrácení. Podle Metodických listů indikátorů je u indikátoru 5 53 01 „Cílová hodnota: plánovaný počet bytů pro sociální bydlení po ukončení fyzické realizace projektu. Pokud není naplněna cílová hodnota, projekt nesplnil svůj cíl.“  Výchozí i cílovou hodnotu je vhodné stanovovat vždy pouze vzhledem ke konkrétnímu projektu – tj. v případě projektu č. 2 tedy výchozí bude nulová, cílová 4 byty.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Výnosy z nájemného - sociální bydlení II.
    • Jsou výnosy z nájemného jinými čistými peněžními příjmy či příjmy dle čl. 61? ​Podle specifických pravidel 79. a 80. výzvy:
      Podpora v režimu de minimis SOHZ podle nařízení Komise č. 360/2012
      U projektů, kterým bude poskytnuta podpora v režimu de minimis SOHZ, se příjmy, generované projektem, nesledují a neovlivní výši poskytnuté podpory.
      Podpora v souladu s Rozhodnutím Komise 2012/21/EU
      Projekty, které mohou být podpořeny v této výzvě, podléhají pravidlům veřejné podpory a jsou vyloučeny z aplikace ustanovení čl. 61 a čl. 65 (tzv. jiné peněžní příjmy) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 týkající se zohlednění příjmů. Jedná se o slučitelnou veřejnou podporu, u které musí být provedeno individuální ověření potřeb financování.
      Příjmy (jejich odhad známý k okamžiku podání žádosti o podporu) tedy vstupují pouze do výpočtu CBA – veřejná podpora, výše podpory (Příspěvek Unie + Finanční prostředky ze státního rozpočtu) nesmí přesáhnout výši podpory (maximální investiční podpory) v modulu CBA – veřejná podpora.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Způsobilé výdaje na hlavní aktivity projektu - sociální bydlení II.
    • Prosím o konzultaci ke způsobilým výdajům na hlavní aktivity projektu přepočtené na jeden m2 podlahové plochy sociálního bytu. Do této plochy budou započteny byty, chodby, výtah. Mohu ale započítat i schodiště a vstupní zádveří? Dále prosím o vyjádření k následujícím prostorům: kolárna, úklidová a technická místnost + 2x komora k bytu. ​Do podlahové plochy bytů pro určení dodržení limitu CZV na 1 m2 se chodby a výtah nezapočítávají. Rekonstrukce (výstavba) chodeb a výtahu je způsobilým výdajem v hlavních aktivitách, jde o společné prostory objektu. Kolárna, úklidová a technická místnost - způsobilé, jde o společný prostor domu podle nařízení vlády 366/2013. 2x komora k bytu – způsobilá, pokud je komora určena pouze ke konkrétnímu bytu, je možné ji započítat do podlahové plochy bytu i do CZV. Pokud je 1 komora určená pro více bytů, do podlahové plochy se nezapočítává, jde o společné prostory, výdaje na ně jsou způsobilé v hlavních aktivitách.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Sazba DPH - sociální bydlení II.
    • Prosím o ověření informace, že na sociální byty vč. jejich zařízení platí sazba DPH 15 %. Poskytovatel dotace sazbu daně neurčuje a je nutné se řídit Zákonem o DPH č. 235/2004 Sb., který v § 49 uvádí tyto náklady ve snížené sazbě.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Záměr - sociální byty -sociální bydlení II.
    • Bytový dům má 21 bytových jednotek, tzn. že max. 13 bytů může být sociálních a podpořených  z IROP. Nevím si nyní rady, jakým způsobem odlišit zbývající byty od bytů sociálních, tak aby to bylo v souladu s podmínkami dotace. Je podmínkou, aby ostatní byty byly pronajímány např. na dobu neurčitou a byly zde ubytováni občané z jiné než romské komunity. Případně je možno, aby ostatní byty byly stále pronajímány v režimu „ubytovacích smluv“ na dobu 3 měsíců? Popsaný záměr je způsobilý bez nutnosti dalšího upřesňování k čemu budou sloužit zbylé „nesociální“ byty v objektu. Počet sociálních bytů je v souladu s Pravidly (tj. 12 + 20% z 9 bytů = 13 bytů). Objekt musí splňovat veškeré ostatní podmínky pro nesegregaci (tj. být umístěn v zastavěném či zastavitelném území mimo běžná „ghetta“ a nesmí vést k prohlubování další segregace cílové skupiny atd.).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Zřízení parkovacích míst - sociální bydlení II.
    • Rádi bychom se Vás dotázali, zda v rámci výzvy sociální bydlení by způsobilým výdajem bylo pořízení pozemku o ploše cca. 350 m2 se současným způsobem využití zbořeniště pro zřízení 12 parkovacích míst pro automobily nájemníků z toho pro 1 místo ZTP, když v lokalitě není možnost trvalého parkování? Budování jakýchkoli parkovacích kapacit je v rámci 79. a 80. výzvy nezpůsobilým výdajem (bez ohledu na to, že stavební úřad zpravidla nevydá stavební povolení bez toho, že bude vyřešena otázka parkování obyvatel domu).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Venkovní box pro popelnice - sociální bydlení II.
    • Rádi bychom se Vás dotázali, zda v rámci výzvy sociální bydlení by způsobilým výdajem bylo pořízení 1 venkovního boxu pro 6 popelnic pro třídění odpadu? Ano, je to způsobilé.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Rekonstrukce celého objektu - sociální bydlení II.
    • Rekonstrukce 1 celého objektu, v přízemí budou plánovány prostory, které budou cca z ½  určeny pro sociální služby, zbylá část přízemí bude využita jako domovní kotelna, kočárkárna, kolárna k bytovým jednotkám, 1 a 2 NP určeny 100% pro sociální byty, součástí projektu je úprava venkovního prostranství zahrnující:
      - výstavbu parkoviště
      - výstavba parkoviště pro imobilní osoby
      - úprava zeleně – způsobilé

      Prosím o výklad způsobilosti:
      - opěrných zídek
      - oplocení
      - herní prvky
      - areálového osvětlení

      Dále o postup výpočtu způsobilosti pozemku náležícího k budově, když budova bude sloužit i pro sociální služby.       Viz kapitola 10 Obecných pravidel: „Pokud není využíván pro projekt celý předmět financování, je k financování způsobilá pouze poměrná část. Příjemce je povinen doložit výpočet poměrné části pro projekt. Výpočet podílu způsobilých a nezpůsobilých výdajů bude prováděn pomocí výpočtu poměrného podílu, např. užitné plochy nebo využité kapacity zařízení.“
      Součástí pozemku (stavební parcely) je i budova, která nebude sloužit výhradně pro projekt. Celý výdaj za nákup pozemku a budovy bude rozdělen na způsobilou a nezpůsobilou část podle postupu popsaného výše.

      - výstavba parkoviště – nezpůsobilé
      - výstavba parkoviště pro imobilní osoby - nezpůsobilé
      - úprava zeleně – způsobilé
      - opěrných zídek - způsobilé
      - oplocení - způsobilé
      - herní prvky - způsobilé
      - areálového osvětlení - způsobilé

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Limit – odpočet DPH - sociální bydlení II.
    • Částka limitu 29.979,00 Kč je včetně DPH? Pokud má příjemce nárok na odpočet DPH a bude v tomto duchu sestavovat rozpočet, pak jde o částku bez DPH. V opačném případě jde o částku včetně DPH.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Rekuperační jednotky - sociální bydlení II.
    • Stavební objekt určený pro sociální bydlení se nachází u hlučné křižovatky. Z hygienických důvodů jsou vyžadovány rekuperační jednotky.  Jedná se o způsobilý výdaj? Ano.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Výdaje spojené s vybavením a rozvody - sociální bydlení II.
    • Jaké výdaje spojené s vybavením a rozvody jsou způsobilé? Příklady výdajů, které by mohly být brány jako součást stavby (stavebního rozpočtu) a tedy by byly způsobilé:
      bojler na ohřev vody - ANO, nezbytné pro využívání bytu
      přímotopy – ANO pouze za předpokladu, že není jiný zdroj tepla v bytě
      topný žebřík v koupelně – ANO pouze za předpokladu, že není jiný zdroj tepla v koupelně
      zásuvka pro připojení TV - uznatelné, nejde o vybavení, ale o součást stavby
      rozvody/zásuvky pro připojení internetu - uznatelné, nejde o vybavení, ale o součást stavby
      sestava pro napojení myčky – pokud jde o odpad a přívod vody - ANO, nejde o vybavení, ale o součást stavby, samotná myčka neuznatelná
      sestava pro napojení pračky - pokud jde o odpad a přívod vody - ANO, nejde o vybavení, ale o součást stavby, samotná pračka neuznatelná

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Dotaz ke konkrétní cílové skupině - sociální bydlení II.
    • Žena, 52 let, na úřadu práce, v současné době bydlí v obecním objektu (1 pokoj, sociální zařízení na chodbě). Dále dostala do své péče vnuka (11 let), o kterého se rodiče nestarají/nemohou starat a současné bydlení (1 pokoj + sociální zařízení na chodbě) je pro 2 osoby kapacitně nevyhovující.
      1) Je tato osoba z cílové skupiny – osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu (pokud by např. k 30. 6. 2018 dostala výpověď ze stávajícího bytu a k 1. 7. 2018 by dostala nájemní smlouvu do nově rekonstruovaného sociálního bytu)?
      2) Je tato osoba z cílové skupiny – osoba v bytové nouzi, v ekonomicky produktivním věku, nevlastní žádnou nemovitost, nemá příjmy vyšší než polovinu průměrného měsíčního příjmu?       ​Rozhodující je, zda v době podepisování nájemní smlouvy splňuje podmínky IROP. Nový nájemník vyplní formuláře Prohlášení o příjmech a vlastnictví a Prohlášení o souladu s cílovou skupinou, které jsou přílohou Specifických pravidel pro žadatele a příjemce.
      To znamená, že musí spadat do cílové skupiny (v tomto případě tedy do osob, které dostaly výpověď z nájemního bytu), splňovat požadavky na příjem (pokud je vedena na úřadu práce, tak to splňovat bude), nesmí vlastnit jinou nemovitost a být v produktivním věku (v tomto případě splňuje).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Započítávání do příjmů - sociální bydlení II.
    • Žena, 52 let, na úřadu práce, dostala do své péče vnuka (11 let), o kterého se rodiče nestarají/nemohou starat. Paní má měsíční příjmy ve výši cca 3 300 Kč od úřadu práce, 2 000 Kč od matky vnuka, 2 100 Kč od otce vnuka, a 10 000 Kč/měsíc splátky za prodej nemovitosti (kterou v současné době ale již nevlastní).

      a/ Co všechno se započítává do příjmů relevantních pro posouzení, zda osoba splňuje definici osoby z cílové skupiny v bytové nouzi v ekonomicky aktivním/produktivním věku?

      b/ Vnuk se do společně posuzovaných osob nezapočítává?       a/ Za příjem se bude považovat: Podpora v nezaměstnanosti (3 300 Kč – pokud jde o podporu v nezaměstnanosti), výživné od obou rodičů (2 000 Kč od matky a 2 100 Kč od otce) i příjem z prodeje nemovitosti (10 000 Kč). Příjmy z prodeje nemovitosti se do posuzovaných příjmů nezapočítávají pouze v případě, že by tento příjem byl použit na uspokojení bytové potřeby (což bude nejspíš nákup nemovitosti k bydlení).

      b/ Dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu - § 4:
      (4) Za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, které bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; v tomto případě není dítě posuzováno společně se svým rodičem.
      Dítě tak také spadá do společně posuzovaných osob.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Povinnosti nájemce -sociální bydlení II.
    • Je povinnost žadatele/obce zjišťovat, zda uchazeč o sociální byt uvedl všechny relevantní příjmy potřebné pro posouzení, zda nepřekročil hranici příjmů za poslední rok? Před podpisem nájemní smlouvy je nájemce povinen vyplnit Prohlášení o příjmech a vlastnictví a Prohlášení o souladu s cílovou skupinou. Kromě těchto prohlášení Vám musí doložit výplatní pásku, popř. potvrzení, že je veden na úřadu práce apod. V prohlášení o příjmech a vlastnictví / nájmu je v bodě C. uvedeno“ Výčet dokladů o výši příjmů společně posuzovaných osob: Nájemce zde uvede výčet všech dokladů, které použil k výpočtu výše příjmů, a to za každou posuzovanou osobu zvlášť.“

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Výběr nového nájemce sociálního bytu - sociální bydlení II.
    • K samotnému výběru nového nájemce sociálního bytu – musí obec transparentně vybírat nebo může (pokud už např. v současné době má potenciálního nájemce, který potřebuje akutně řešit situaci) vybrat nájemce rovnou? Pokud má transparentně vybírat nového nájemce, jsou nějaká povinná kritéria, podle kterých by se měl vybírat? Výběr by měl být transparentní podle jasných pravidel. Po celou dobu udržitelnosti musí příjemce prokazatelně nabízet volné kapacity sociálních bytů na svých webových stránkách, popř. kontaktuje Úřad práce apod.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Pozemek - sociální bydlení II
    • Pokud by si žadatel přikoupil zahradu, na které vybuduje např. popelnice či herní prvky, tak je tato zahrada způsobilá a započítává se do limitu 10 %? Jednalo by se tak o pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek? Podle specifických pravidel patří mezi způsobilé výdaje pro hlavní aktivity projektu mj. „nákup pozemku funkčně souvisejícího s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou umístěny drobné stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu určeného pro sociální bydlení (čistírna odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna, mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny)“.
      Nákup pozemku (zahrady), kde by byly umístěny pouze popelnice či herní prvky, a nikoliv výše uvedené drobné stavby nezbytné pro zajištění provozu a správy domu, není způsobilý.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Úpravy venkovního prostranství - sociální bydlení II.
    • Mezi způsobilé výdaje pro vedlejší aktivity projektu patří „úpravy venkovního prostranství v okolí budov – musí jít o pozemek, na němž je dům postaven, případně o pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zpevněné plochy, předzahrádky, dvory, nebo na němž jsou umístěny drobné stavby jako čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna, mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny“? Venkovní úpravy pozemku jsou širší – tedy je možné vybudovat zpevněné plochy, předzahrádky a dvory (tj. výdaje na vybudování jsou způsobilé), ale pokud na daném pozemku není zároveň umístěna drobná stavba nezbytná k zajištění provozu a správy domu, není výdaj na samotné pořízení pozemku (zahrady) způsobilý. Pokud na pozemku je umístěna drobná stavba nezbytná k zajištění provozu a správy domu, pak jsou výdaje na jeho nákup způsobilé a nezapočítávají se do limitu 10 % (jde o nákup, kde hlavním účelem je pořízení nemovitosti – drobné stavby – a nikoliv nákup pozemku pro realizaci nové výstavby).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Historie v poskytování sociální práce - sociální bydlení II.
    • Je nutné, aby spolek vykazoval nějakou historii v oblasti sociálního začleňování? Předchozí historie v poskytování sociální práce se popisuje ve Studii proveditelnosti, kap. 5 „Popis délky předchozího poskytování sociální práce“,
      Ve věcném hodnocení pak projekt za minimálně pětiletou historii žadatele v oblasti poskytování sociální práce získá 5 bodů a za minimálně dvouletou historii získá 3 body (viz Specifická pravidla pro žadatele a příjemce, kap. 4.1).
      V případě, že se jedná o obec, získá automaticky 5 bodů.
      Pokud však žádnou historii doložit nemůžete (příp. se jedná o historii kratší než 2 roky), popíšete to ve Studii proveditelnosti a v rámci věcného hodnocení nezískáte za toto kritérium žádné body.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Historie spolku v sociální oblasti - sociální bydlení II.
    • Náš spolek má 3 letou historii v pořádání besed, školení a přednášek v sociální oblasti a podporou sociálně slabých prostřednictvím sportu, sportovními turnaji s benefičním odkazem atd. Členy spolku jsou i občané ZTP 3 stupně. - stačí k prokázání poskytování sociální péče toto uvést ve studii proveditelnosti? ​Z Vámi uvedeného popisu nevyplývá, že jste poskytovali sociální práci formou sociální služby ani tzv. "další" sociální práci, jejímž gestorem je kvalifikovaný sociální pracovník. Případná historie poskytování sociální práce se popíše ve studii proveditelnosti v kapitole "popis poskytování sociální práce".
      Jako přílohu žádosti o podporu budete dokládat Stanovy spolku jako dokument o založení, v nich musí být uvedena veřejné prospěšná činnost v jedné z oblastí jako je: podpora nebo ochrana osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob, sociální služby či aktivity sociálního začleňování. Dále musí být uvedeno, že účelem hlavní činnosti není vytváření zisku a ustanovení o vypořádání majetku při zániku (viz Specifická pravidla pro žadatele a příjemce, kap. 2.7).

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Znalecký posudek - sociální bydlení II.
    • Hodláme zakoupit 2 byty, musí zde být proveden odhad nemovitosti nebo stačí, že bude dodržen stanovený limit kč/m2 ve vztahu k způsobilým výdajům na metr čtverečný podlahové plochy? Ano, musíte mít znalecký posudek ne starší 6 měsíců před datem pořízení bytu (= datum zápisu nemovitosti do katastru nemovitostí) - viz Specifická pravidla pro žadatele a příjemce, kap. 2.8. Ten budete dokládat při žádosti o platbu.
      Samozřejmě musíte dodržet i stanovený limit Kč/m2 podlahové plochy.  V případě, že by byla částka ze znaleckého posudku (a poté i pořizovací cena) vyšší, je nutné přesunout výdaje nad stanovený limit do nezpůsobilých výdajů projektu.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Podmínka poskytování sociální práce - sociální bydlení II.
    • Ke splnění podmínky „poskytování sociální práce“ je dostačující, pokud žadatel/příjemce bude nabízet jakoukoliv sociální službu dle zákona č. 108/2006 Sb.? Jinými slovy, nemusí mít zvolený typ sociální služby podle cílové skupiny, se kterou bude v rámci svého projektu pracovat – je to tak? Není.  Mezi legitimní důvody (viz. § 91. odst. 3 zákona o sociálních službách) pro odmítnutí uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb je okolnost, že subjekt „neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb“. Pokud má poskytovatel sociálních služeb (dále SoS) v registru striktně vymezenou cílovou skupinu např.:
      - Osoby do 18 let s tělesným nebo chronickým onemocnění, senioři (odborné sociální poradenství)
      - Osoby po cévní mozkové příhodě a s pohybovým postižením (od 50 let),
      tak cílové skupiny projektu, kteří nebudou splňovat charakteristiky cílové skupiny pro SoS, nebudou mít zajištěnu sociální práci, protože poskytovatel SoS je může odmítnout z důvodu nepříslušnosti k cílové skupině, kterou má zanesenou v registru poskytovatelů SoS.
      V rámci FNP, kritéria „Cílové skupině bude poskytnuta sociální práce“ by byl žadatel vyzván, aby popsal zajištění poskytování sociální práce cílové skupině projektu, která nespadá do cílových skupiny poskytovatele SoS.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Dokumentace pro provedení stavby- sociální bydlení II.
    • Je možné v rámci projektu použít dokumentaci pro provádění stavby a přeskočit tak dokumentaci pro (vydání) stavebního povolení v rámci příloh projektu? Tj. byla by zpracována pouze dokumentace ve stupni pro provádění stavby. K žádosti je třeba doložit dokumentaci příslušnou stupni stavebního řízení. Pokud budete na stavební úřad předkládat spolu s žádostí o stavební povolení dokumentaci ve stupni pro provedení stavby, je to v pořádku. Je třeba tuto záležitost popsat do studie proveditelnosti kap. 10 odrážka připravenost projektové dokumentace. Dále jen upozorňuji na to, že je nutné doložit rozpočet odpovídající stupni rozpracovanosti projektové dokumentace.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Náklady na znalecký posudek -sociální bydlení II.
    • Jsou náklady na znalecký posudek pro stanovení výše obvyklého nájemného způsobilým nákladem? Ne, jde o nezpůsobilý náklad.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Položkový rozpočet stavby - sociální bydlení II.
    • Rád bych se u výzvy č. 80 zeptal na povinnou přílohu: Položkový rozpočet stavby.
      Dle Specifických pravidel - V případě, že žadatel předkládá projektovou dokumentaci ve stupni pro stavební povolení/ohlášení stavby, doloží stanovení výdajů za stavbu/stavební práce v členění podle způsobu jejich financování, tedy členěné na způsobilé/nezpůsobilé a hlavní/vedlejší výdaje projektu v souladu s požadavky Specifických pravidel – tedy jen jakýsi propočet.
      Jednoduchý propočet jsem k žádosti o dotaci nikdy nedokládal, vždy úplný položkový rozpočet. Opravdu to to stačí takto jednoduše? Nemusí být žádný z těch SO více rozvedený, alespoň do nějakých základních položek na dalších listech rozpočtu?       V zásadě Specifická pravidla považují uvedený rozpočet za dostačující, nicméně pouze u „nezahájených“ zakázek. Daný stavební rozpočet se musí vztahovat k příslušnému stupni projektové dokumentace a žadatel přiloží jeho originál ve formátu pdf . Upozorňuji, že nesmíte zapomenout zohlednit také fázi VŘ na dané stavební práce. Resp. dle Specifických pravidel pro žadatele a příjemce „Ve stupni připravenosti projektu k realizaci stavby/k zahájení zadávacího nebo výběrového řízení žadatel dokládá položkový rozpočet stavby vypracovaný v rozsahu odpovídajícímu požadavkům vyhlášky č. 230/2012 Sb. (č. 169/2016, v platném znění). Položkový rozpočet stavby žadatel předkládá ve formátu pdf a v elektronické podobě ve formátu .esoupis, .xc4, Excel VZ nebo v obdobném výstupu z rozpočtového softwaru.
      Po ukončení zadávacího nebo výběrového řízení žadatel doloží také vysoutěžený položkový rozpočet stavby. Rozpočet musí být vypracován v rozsahu odpovídajícímu požadavkům vyhlášky č. 230/2012 Sb. (č. 169/2016, v platném znění) a předložen ve formátu pdf a v elektronické podobě, ve formátu .esoupis, .xc4, Excel VZ nebo v obdobném výstupu z rozpočtového softwaru.“
      S ohledem na skutečnost, že budete realizovat VŘ a v určité fázi životního cyklu projektu stejně vyhotovíte/doložíte podrobný položkový rozpočet stavby, doporučuji si rozpočet „zpřesnit“ a rozčlenit na podrobnější položky. Čím přesnější a podrobnější údaje do projektové žádosti vložíte, tím ucelenější obraz o celém projektovém záměru poskytnete hodnotiteli pro účely posouzení projektového záměru.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Standard a nájem -sociální bydlení II
    • Žadatel určil výši nájemného dle podlahové plochy bytu. Před několika lety bylo Radou města schváleno, že pořizovací cena bojleru, kotle a kuchyňské linky se rozpočítá na počet měsíců předpokládané životnosti a nájemci platí tyto částky nad rámec nájmu (jedná se řádově o sto koruny).
      V souvislosti se zřízením a pronajmutím sociálního bytu se chci zeptat, zda město může tuto částku i nadále vybírat nad rámec základního nájemného určeného dle podlahové plochy? Nebo zda se v případě sociálního bydlení má jednat o částky zahrnuté do základního nájmu?       Sociální bydlení je nájemní bydlení v bytě se standardním základním vybavením. Zajištění základního vybavení (kuchyňská linka, zdroj tepla – kotel, zdroj teplé vody – bojler) je věcí pronajímatele (příjemce dotace) ten má zajistit, aby byl byt ve stanoveném standardu – a není možné tuto povinnost přenášet na nájemníky ani je nijak nutit ke spoluúčasti na úhradě. Pořízení základního vybavení je součást způsobilých výdajů na hlavní aktivity projektu. Nájemní vztahy mezi pronajímatelem a jeho nájemníky sice IROP neupravuje, ale dodržování podmínek nakládání se sociálními byty, jejichž součástí je i dodržení nájemného do max. povolené výše již kontrole z IROP podléhají. Limit nájemného je zastropován a v tomto ohledu jakékoli neobvyklé extra částky by mohly tento limit obcházet. Nájemník má standardně platit nájemné (a v něm již musí být zahrnuto, že byt je vhodný ke standardnímu bydlení) + zálohy za energie + případné odůvodněné platby za služby typu úklid apod. Žádné další platby nelze po nájemníkovi požadovat.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Fungování obchodu -sociální bydlení II.
    • Projekt na sociální bydlení je v obci v zázemí krajského města, daná obec však nemá v současné době obchod. Daný obchod bude řešen v přízemí budovy, ve které v horních patrech budou sociální byty. Je to problém? Nebude Vás zajímat až udržitelnost projektu..., kdy po kolaudaci začnou fungovat jak byty, tak obchod? Nebo musí obchod fungovat již nyní? Daná situace není překážkou, pokud bude obchod fungovat hned po ukončení realizace projektu (jak píšete - ve stejné chvíli kdy začnou fungovat i byty). Je potřeba, aby žadatel tuto informaci popsal do Studie proveditelnosti.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Nesegregace cílové skupiny - sociální bydlení II.
    • Chci se zeptat, jak je myšlena podmínka: "Zároveň je třeba upozornit na podmínku výzvy, kdy není možné, aby projekt podporoval segregaci cílové skupiny (vytvářet ghetta), kdy tato skutečnost bude předmětem kontrol projektových žádostí."?
      A jak se to bude kontrolovat, jsou na to nějaké kvantifikovatelné měřítka nebo to bude čistě subjektivní na hodnotiteli? Dá se to nechat například někde dopředu zkontrolovat, ať pak celá žádost neskončí na tomto?       Problematika nesegregace cílové skupiny je jedním ze základních parametrů sociálního bydlení IROP – viz Specifická pravidla pro žadatele a příjemce. Skutečnost, zda projekt splňuje podmínku nesegregace, bude hodnocena v rámci hodnocení přijatelnosti daného projektového záměru. Základním parametrem je hodnocení následujícího kritéria přijatelnosti při celkovém hodnocení projektového záměru -
      „Realizace projektu nevede k segregaci osob z cílových skupin.“ Toto kritérium bude dle Specifických pravidel posuzováno následovně:
      ANO - Objekt, ve kterém je realizováno sociální bydlení, má nejvýše 12 bytových jednotek. V případě, že objekt, nebo vchod bytového domu se samostatným číslem popisným má více než 12 bytových jednotek, počet sociálních bytů v objektu nebo vchodu bytového domu se samostatným číslem popisným nepřekračuje součet 12 sociálních bytů a podílu max. 20 % z celkového počtu bytů v objektu nebo
      vchodu se samostatným číslem popisným nad hranicí 12 bytových jednotek.
      NE – V případě, že objekt, nebo vchod bytového domu se samostatným číslem popisným má více než 12 bytových jednotek, počet sociálních bytů v objektu nebo vchodu bytového domu se samostatným číslem popisným překračuje součet 12 sociálních bytů a podílu max. 20 % z celkového počtu bytů v objektu nebo vchodu se samostatným číslem popisným nad hranicí 12 bytových jednotek.

      Pokud projekt bude schválen k financování, bude možné následně po celou dobu realizace i po celou dobu udržitelnosti projekt kontrolovat právě z hlediska možného budoucího vzniku segregace cílové skupiny posuzuje vzhledem k celé lokalitě, kde má sociální bydlení vzniknout:

      - Nedojde realizací projektu k vytvoření nové segregace cílových skupin?
      - Projekt necílí na prohlubování již vytvořené segregace cílových skupin, tzn. žadatel nerealizuje projekt např. ve vybydleném ghettu nebo jiné lokalitě odtržené od většinové společnosti.
      - Je realizace projektu spojena s umístěním sociálních bytů v zastavěném nebo zastavitelném území podle územního plánu, v běžné zástavbě?
      - Projekt je umístěn v místě s dopravní obslužností
      - Sociální byt je umístěný v lokalitě s dostupným občanským vybavením pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva.

      Určitě toto nejde nijak do budoucna kvantifikovat, protože jak v průběhu realizace tak v průběhu udržitelnosti může v lokalitě dojít k takovým změnám, které budou cílové skupiny segregovat, případně prohloubí segregaci okolí a vytvoří se např. nové ghetto. Toto vše bude bedlivě kontrolováno, a doporučujeme žadatelům, aby se pokud možno úplně vyhýbali problémovým lokalitám (viz např. seznam ZSJ se sociálně vyloučenými lokalitami v příloze pravidel výzev – kde je úplně zakázaný nákup a výstavba, ale určité riziko zde představuje i povolená rekonstrukce bytů za účelem vzniku sociálního bydlení, a to se týká i dalších lokalit, které nejsou v seznamu, ale mohly se v nedávné době stát vyloučenými). V rámci kontrol projektu již nekontrolují hodnotitelé, ale kontroloři, kteří si do kontrolní skupiny mohou kdykoliv pozvat experty na danou problematiku, např. z neziskových organizací nebo z Agentury pro sociální začleňování. Jelikož se jedná o citlivé téma, doporučujeme vždy žadateli bedlivě zvážit, jestli v dané lokalitě v budoucnu nehrozí segregace nebo vznik ghett, případně je na odpovědnosti žadatele/příjemce (např. obce), aby proti vzniku segregovaných lokalit a ghett v místě realizace projektu aktivně intervenoval (a toto případně prokázal při probíhající kontrole). Např. pokud se v budoucnu kolem podpořeného sociálního bydlení vytvoří černá skládka typická pro vybydlené lokality, určitě si toho někdo všimne, a dá podnět ke kontrole, která následně může při podrobném průzkumu danou oblast prohlásit za ghetto atd.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Ubytování osob po opuštění dětské instituce či pěstounské péče - sociální bydlení II.
    • Příjemce (město) má dotaz, zda je možné ubytovat ve zrekonstruovaném domě například i děti, které v 18 letech musí opustit dětský domov a ne vždy mají trvalé bydliště v Holicích. Platbu by hradil dětský domov. Pokud budou „děti“ v 18 letech splňovat všechny charakteristiky cílové skupiny (1/ příslušnost k jedné z podkategorií ethos, 2/ splnění příjmového limitu, 3/ nevlastnictví nemovitosti k bydlení a jiné nájemní smlouvy, 4/ ekonomicky aktivní věk), je možné je v sociálním bydlení ubytovat. Nájemní smlouva bude uzavřena s osobou z cílové skupiny, ta bude také hradit nájemné. Vztah mezi dětským domovem a nájemníkem bude čistě na jejich dohodě, do nájemního vztahu města a osoby z cílové skupiny vstupovat nebude. Trvalé bydliště v obci naopak nesmí být podmínkou uzavření nájemního vztahu v sociálním bydlení.
      Kategorií ethos, kterou by mladí dospělí splňovali, je „osoby po opuštění dětské instituce či pěstounské péče“.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Limity veřejné podpory - sociální bydlení II.
    • Subjekt A (zapsaný ústav) – zakladatelem fyzická osoba nepodnikající (pan P.), která je současně i ředitelem subjektu A
      Subjekt B (zapsaný ústav) - zakladatelem je stejná fyzická osoba nepodnikající jako u subjektu A (pan P.), která je současně i ředitelem subjektu B
      1) Spadají tyto dva podniky pod definici jednoho podniku?
      2) Budou se sčítat výše veřejné podpory pro oba tyto podniky?       V případě, že zakladatel a současně ředitel je fyzická osoba nepodnikající, tedy samostatně nevykonává žádnou hospodářskou činnost, tak není naplněna definice jednoho podniku. Limit bude tedy samostatný jak na subjekt A, tak B.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Uzavírání nájemní smlouvy - sociální bydlení II.
    • Chápu správně, že nájemní smlouvy mohou být uzavírány opakovaně, za předpokladu, že nájemníci budou splňovat všechna kritéria? Třeba, že tam rodina bude žít 20 let? Každý rok se posoudí jejich stav a uzavře nová smlouva? Chápete to správně. Nájemní smlouva se uzavře na max. 2 roky a před jejím prodloužením se znovu posoudí situace domácnosti, zda splňuje všechny podmínky sociálního bydlení. Při prodlužování se pouze nehodnotí počet ekonomicky aktivních osob v domácnosti, teoreticky tedy pokud v době uzavření nájemní smlouvy je osobě 64 let, pak za rok při prodlužování nájemní smlouvy nevadí, že dovršil 65 let (a tudíž už není v ekonomicky aktivním věku).
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Klienti zastupovaní opatrovníkem - sociální bydlení II
    • U některých klientů z cílových skupin by dotyčná osoba měla soudem určeného opatrovníka (jde například o osoby se zdravotním postižením, s lehkou mentální poruchou). Nájemní smlouvu by tak za klienta podepisoval opatrovník (který sám o sobě samozřejmě do cílové skupiny nepatří) – nebyl by toto nějaký problém? V tomto problém nebude, opatrovník právně jedná za opatrovance, nájemní smlouva bude uzavřena mezi pronajímatelem a klientem, který bude zastoupen opatrovníkem. K některým úkonům je nutný souhlas soudu (např. podle nového občanského zákoníku nesmí opatrovník bez souhlasu soudu uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu nebo opakovanému plnění na dobu delší než 3 roky), ale to jsou již další záležitosti, které by měl žadatel ohlídat.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Indikátor – lůžka - sociální bydlení II.
    • Cílová hodnota u indikátoru (lůžka) představuje maximální možnou okamžitou kapacitu všech bytů, nebo je možné zvýšit počet obyvatelů sociálního bydlení? Cílová hodnota u indikátoru 5 53 10 je maximální možná kapacita lůžek po ukončení projektu. Tolerance toho indikátoru není žádná. Pokud se během realizace projektu objeví skutečnosti, které vedou k nenaplnění/překročení cílové hodnoty indikátoru, je nutné s předstihem iniciovat změnové řízení (viz. Metodický list indikátoru). Pokud se jedná o indikátor 5 53 20 (průměrný počet osob využívajících sociální bydlení), pak žadatel stanovil orientační cílovou hodnotu, kterou nemá povinnost naplnit. Jedná se o plánovaný průměr.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Započitatelné čisté příjmy osoby - sociální bydlení II.
    • K posuzování příjmů cílové skupiny je v materiálech psáno průměrný čistý příjem – je to bráno bez daňového bonusu (odečty na děti), exekučních srážek apod.? Započitatelné čisté příjmy osoby se posuzují podle Zákona č- 110/2006, o životním a existenčním minimu. Daňový bonus se podle § 7, odst. 2, písm. H, bod 11 do čistých příjmů nezapočítává. Exekuční srážky se od rozhodných příjmů neodečítají (tj. bere se čistý příjem před odečtem exekučních srážek).
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Zvažovaná nemovitost - sociální bydlení II.
    • Dle specifických pravidel: "sociální byt musí být umístěný v zastavěném nebo zastavitelném území podle územního plánu".
      Nemovitost, kterou zvažujeme, je v zastavěném území označeném v územním plánu jako OM. Nesouhlasí ale způsob využití. Bydlení je z využití vyloučeno.
      V dohledné době by však zastupitelstvo obce mělo schválit záměr do využití OM přidat bydlení. Změna územního plánu ale bude trvat nejméně tak 3 měsíce, možná ale i půl roku, zejména pokud k ní bude mít někdo nějaké připomínky.
      Podle specifických podmínek s. 20 je třeba k projektové žádosti doložit, že byla podána žádost o stavební povolení. To by problém být neměl - s úředníky stavebního úřadu jsem domluvený, že žádost podat můžeme i když bude změna územního plánu ještě v běhu. Oni, jakmile se ke zpracování podané žádosti dostanou, stavební řízení pozastaví, dokud změna územního plánu neproběhne.
      Můžeme na přípravě projektu pracovat i když změna územního plánu bude v době podání žádosti nejspíš stále ještě v běhu?       Podání projektu nic nebrání. Žadatel pouze ponese riziko, že se do územního plánu možnost využití pro bydlení nedostane a pak by nebyl vydán právní akt. Délka doby, než bude územní plán změněn, by vadit nemusela, žadatel má na doložení stavebního povolení rok od registrace žádosti s možností tuto lhůtu jednou prodloužit. I podmínka umístění v běžné zástavbě by byla splněna - podmínka, že musí jít o zástavbu pro bydlení, nikde uvedena není.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Specifické cílové skupiny -sociální bydlení II.
    • V Specifických pravidlech jsou mimo jiné uvedeny tyto dvě cílové skupiny:
      - osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel (nemají jinou možnost bydlení),
      - osoby bydlící v bytě bez právního důvodu,
      A ke skupině osob bydlících v bytě bez právního důvodu se vztahuje poznámka: Pokud se jedná např. o zletilého potomka žijícího v bytě s rodiči, tak bude spadat do cílové skupiny pouze v případě, kdy doloží soudní příkaz k vystěhování z bytu, ve kterém s rodiči žije.
      Není mi jasný zařazení zletilého potomka bydlících třeba s rodinou u rodičů do správné cílové skupiny.  Když ho zařadím do skupiny osob přechodně bydlících u příbuzných, což evidentně rodiče jsou, tak se na ně poznámka jedna nevztahuje a nemusí mít soudní příkaz k vystěhování, když ho zařadím do skupiny osob bydlících bez právního důvodu, tak soudní příkaz musím mít. Je to tak nebo se mýlím?
      A musíme mít při zpracování studie proveditelnosti, pokud tam mám cílovou skupinu osob bydlících v bytě bez právního důvodu příkaz k soudnému vystěhování nebo to je nutný až ve chvíli, kdy s nimi budu chtít sepsat nájemní smlouvu?       Pokud bydlí zletilý potomek u rodičů, nejde o osobu přechodně bydlících u příbuzných, protože potomek zde bydlí trvale (zpravidla celý dosavadní život). Zletilý potomek bydlící u rodičů může být zařazen pouze pod cílovou skupinu osob bydlících v bytě bez právního důvodu, ale pouze za předpokladu, že má soudní příkaz k vystěhování z bytu, ve kterém s rodiči žije.
      Soudní příkaz je nutný až před uzavřením nájemní smlouvy. Příjemce doklad pouze uchová pro případ kontroly na místě.
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Přílohy žádosti - sociální bydlení II.
    • K přílohám žádosti:
      1) doklady o právní subjektivitě - jedná se o církevní právnickou osobu (farnost). Stačí k žádosti doložit výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob, který je dostupný na internetu, nebo musí být doložen (naskenován) originál, který poštou zasílá Ministerstvo kultury na základě písemné žádosti. Je to takové zbytečné papírování, když stav lze ověřit nahlédnutím do Registru (http://www3.mkcr.cz/cns_internet/)
      2) doklad o prokázání právních vztahů k majetku - výpis z katastru nemovitostí musí být originál z CzechPointu, nebo stačí doložit internetový výpis z nahlížení do katastru?       1) doklad o právní subjektivitě - Výpis z rejstříků registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob založených registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi a registrovaných nebo evidovaných podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech musí být oficiální - tak, aby bylo možné ověřit, že výpis není starší než 3 měsíce od podání žádosti o podporu. Musí tedy jít o originál, který poštou zasílá Ministerstvo kultury na základě písemné žádosti.

      2) Pokud žadatel dokládá Výpis z katastru nemovitostí vyhotovený dálkovým přístupem, současně musí být opatřen elektronickou značkou poskytovatele (Český úřad zeměměřický a katastrální - ČÚZK).
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Položky ze stavebního rozpočtu - sociální bydlení II.
    • Chci se prosím zeptat na položky ze stavebního rozpočtu, abychom mohli následně zařadit do hlavních aktivit, případně do nezpůsobilých výdajů projektu. Jedná se mi o náklady spojené s výstavbou, jako jsou: přístupový chodník, průzkumné a geodetické práce, zařízení staveniště. V 79. a 80. výzvě jsou venkovní úpravy na stavební parcele nebo funkčně souvisejícím pozemku uznatelné, takže:
      • páteřní komunikace (zemní práce, přesun hmot, osazení, kladení zámkové dlažby atd.) – způsobilé, ale musí jít o pozemek, na němž je dům postaven, případně o pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zpevněné plochy, předzahrádky, dvory, nebo na němž jsou umístěny drobné stavby jako čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna, mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny)
      • přístupový chodník (zemní práce, přesun hmot, osazení, kladení zámkové dlažby atd.) – způsobilé za podmínky umístění viz výše
      • průzkumné a geodetické práce – způsobilé jako součást stavebních prací
      • zařízení staveniště – způsobilé jako součást stavebních prací
       
      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Způsobilé výdaje – rozvody apod. - sociální bydlení II.
    • Jsou v projektech sociálního bydlení (výzva č. 80) způsobilými výdaji následující:
      - slaboproudé rozvedení kabelové televize a internetu po jednotlivých bytech
      - elektronické zabezpečení bytů, vstupy na karty + kamerový bezpečnostní  systém
      - fotovoltaické řešení ohřevu vody       Ano, veškeré uvedené výdaje jsou součástí stavby a jedná se tak o způsobilé výdaje projektu.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Žádost o změnu – snížení počtu bytů - sociální bydlení II.
    • Lze prostřednictvím žádosti o změnu v projektu před vydáním Právního aktu snížit počet bytů, a to například z důvodu, že prodávající odstoupil od Smlouvy o smlouvě budoucí kupní, nebo je nezbytné, aby žadatel daný byt v dané lokalitě/ORP nahradil jiným? Již před vydáním právního aktu je možné podat žádost o změnu na úpravu indikátorů a snížení celkových způsobilých výdajů (dále CZV). Požadovanou změnu by měl žadatel řádně odůvodnit a doložit odstoupení od původní smlouvy budoucí druhé smluvní strany. Změna také nesmí mít vliv na hodnocení formálních náležitostí a přijatelnosti a věcné (např. by žadatel musel znovu doložit případný souhlas obce – pokud byl v původním projektu k dispozici a vedl k získání bodů ve věcném hodnocení atd.). Změnu bude nutné posoudit (zda snížení indikátorů odpovídá míře snížení CZV – v tomto je třeba doložit důkladný popis smysluplného mechanismu, jakým došel k úměrnému snížení CZV), ale vyloučená taková změna není.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Příspěvek do fondu oprav - sociální bydlení II.
    • Lze prostřednictvím žádosti o změnu v projektu před vydáním Právního aktu snížit počet bytů, a to například z důvodu, že prodávající odstoupil od Smlouvy o smlouvě budoucí kupní, nebo je nezbytné, aby žadatel daný byt v dané lokalitě/ORP nahradil jiným? V tomhle případě se otázka týká přímo nakládání se sociálními byty a tudíž smyslu projektu. Příspěvek do fondu oprav je běžný v případě bytového spoluvlastnictví či družstva, v nájemním bydlení není odůvodněný. Nájemník platí nájem a má právo očekávat, že byt bude způsobilý k užívání, veškeré opravy a údržba jde na vrub pronajímatele. Nájemné je dané, dále je možné po nájemníkovi požadovat zálohy (a v závěrečném vyúčtování případné doplatky) za energie + další odůvodněné platby za spotřebované služby (úklid apod.). Žádné další platby po nájemnících požadovat nelze, bylo by to bráno jako obcházení stanoveného limitu nájemného na 1 m2 plochy bytu.

      ​Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Výměna střechy - sociální bydlení II.
    • Projekt se bude týkat „rekonstrukce a úpravy objektu, domu nebo bytu“. Patří sem i výměna střechy nebo pouze rekonstrukce? Obecně výměna střechy je součástí rekonstrukce celé budovy. Jde o společnou část domu. Pokud bude objekt sloužit pouze k sociálnímu bydlení, budou výdaje na výměnu střechy uznatelné zcela, pokud budou v objektu i prostory nesloužící pro sociální bydlení, budou tyto výdaje uznatelné jen poměrově:  „V případě rekonstrukce společných prostor bytového domu/objektu, který neslouží výhradně pro účely sociálního bydlení, jsou výdaje způsobilé do výše odpovídající poměru mezi podlahovou plochou pořízených sociálních bytů a celkovou podlahovou plochou objektu bez společných prostor.“

      ​Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Projektová dokumentace - sociální bydlení II.
    • Ve Specifických pravidlech se uvádí, že žadatel dokládá projektovou dokumentaci (dále PD), zpracovanou autorizovaným projektantem, v podrobnosti pro vydání stavebního povolení, jež je součástí žádosti o stavební povolení, nebo je ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení. Jako ověření dostačuje razítko s podpisem a označením stavebního úřadu alespoň na titulní straně PD.
      Máme zatím o stavební povolení zažádáno. Stačí tedy titulní strana PD podepsaná projektantem?       Ověřenou PD (ve stavebním řízení – označenou ověřovacím razítkem stavebního úřadu) dokládá žadatel pouze v případě, že předkládá pravomocné stavební povolení k žádosti o poskytnutí dotace. Ve Vašem případě postačí PD zpracovaná od autorizované osoby ve stupni pro stavební řízení. Pokud bude PD označena tak, že z ní bude patrné, kdo ji vypracoval, nemusíte předkládat ani titulní stranu podepsanou projektantem. 

      ​Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Koupelnové doplňky - sociální bydlení II.
    • Jsou uznatelným nákladem koupelnové doplňky (držák toaletního papíru, mýdelníků, háčků atd.)? Ne.

      ​Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Občanská vybavenost - sociální bydlení II.
    • Ve specifických pravidlech je uveden požadavek na občanskou vybavenost
      "Nákupy a služby: prodej základních potravin a základního nepotravinářského zboží v obci."
      Splní se tato podmínka i za předpokladu, že se v místě realizace nenachází žádný obchod s potravinami a nepotravinářského zboží, ale je pravidelně zajišťován nákup danou osobou, která dostane seznam od občanů, co chtějí nakoupit a jim potřebné věci nakoupí a doveze? Tato služba je poskytována obcí bezplatně.
      Nebo v dané obcí dojíždí pojízdná prodejna?       Podmínka bude splněna, pokud bude v obci obchod. Ještě by bylo možné uznat, pokud bude do obce pravidelně jezdit pojízdná prodejna, ale je nutné upozornit, že je třeba zajistit pojízdnou prodejnu po celou dobu 20leté udržitelnosti, a pokud to příjemce nesplní, může dojít ke krácení dotace.
      Co se týče uvedeného objednávkového nákupu, tak tím se parametr nesplní, protože sociální bydlení má vést k samostatnosti cílových osob, takže i k samostatnému nakupování.

      ​Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Vlastnické právo k nemovitosti - sociální bydlení II.
    • Jaká omezení vlastnického práva k nemovitosti mohou být zapsána v katastru nemovitostí? Ideální je, pokud v katastru nemovitostí nejsou zapsána žádná omezení vlastnického práva. Pokud ovšem nějaká omezení v katastru nemovitostí zapsána jsou, jedná se vždy o riziko na straně žadatele. Specifická pravidla pro žadatele a příjemce neupravují, která omezení jsou akceptovatelná, a která již nikoliv.

      ​Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Náležitosti žádosti o podporu - sociální bydlení II.
    • K žádosti bude doložena Smlouva o smlouvě budoucí. Doložení výpisu z katastru nemovitostí prokazující vlastnické právo je dle Specifický pravidel stanoveno do vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Je v tomto bodě ještě nějaké další omezení, jako např., že vlastnictví musí být doloženo do 1 roku od podání žádosti o finanční podporu? Je-li k žádosti doložena pouze smlouva a smlouvě budoucí kupní, je povinností žadatele nejpozději do vydání právního aktu výpis z katastru nemovitostí, kde bude uvedený jako vlastník nemovitosti nebo subjekt s právem hospodaření. Dokud nebude daný výpis z katastru nemovitostí doložen, žadateli nebude vydán právní akt. Dle Obecných pravidel pro žadatele a příjemce platí podmínka, že uvedené dokumenty je třeba doložit nejpozději do roka od podání žádosti o podporu.
      Žadatel je na blížící se konec lhůty pro doložení dokumentů upozorněn ze strany CRR. V odůvodněných případech může jednou požádat o prodloužení termínu pro doložení dokumentů, přičemž požadované prodloužení sám navrhne. Dokument žadatel dokládá jako přílohu žádosti o změnu (dále ŽoZ). Postup zadávání ŽoZ v MS2014+ je uveden v příloze č. 18 těchto Pravidel.
      V případě, že dokumenty nejsou doloženy, je žádost o podporu vyřazena z administrace a nedoporučena k financování.

      ​Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Podpora de minimis - sociální bydlení II.
    • Podpora de minimis 500.000 EUR. Jedná se o maximální výši podpory (dotace) nebo maximální výši způsobilých výdajů? Předpokládal bych, že jde o výši podpory, ale ve výzvě je částka uvedena jako limit způsobilých výdajů. Jde o maximální výši dotace (tj. podíl SR + EU) bez vlastních zdrojů.

      ​Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Způsobilost nákladů - sociální bydlení II.
    • Jsou způsobilé následující náklady?
      a/pozemek, na kterém leží přístupová komunikace k objektu
      b/ zahrada, kde bude realizována přípojka na dešťovou kanalizaci
      c/ zahrada, kde bude realizováno napojení na splaškovou kanalizaci a na vodovod
      d/ vedlejší objekt, který bud sloužit jako kolárna a kočárkárna a sklad pro nájemníky
      e/ skleník na uvedených pozemcích
      f/ travní porosty na uvedených pozemcích       a/pozemek, na kterém leží přístupová komunikace k objektu
      Pozemek s přístupovými cestami je nezpůsobilý, jako funkčně související se bere pouze pozemek, na němž jsou umístěny drobné stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu určeného pro sociální bydlení (čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna, mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny).

      b/ zahrada, kde bude realizována přípojka na dešťovou kanalizaci
      Nákup pozemku nezpůsobilý, budování sítí způsobilé.

      ​Odpověď ze dne 26. července 2018

      c/ zahrada, kde bude realizováno napojení na splaškovou kanalizaci a na vodovod
      Nákup pozemku nezpůsobilý, budování sítí způsobilé.

      d/ vedlejší objekt, který bud sloužit jako kolárna a kočárkárna a sklad pro nájemníky
      Způsobilý, na související pozemek se neaplikuje limit 10 %.

      e/ skleník na uvedených pozemcích
      Nezpůsobilý.

      f/ travní porosty na uvedených pozemcích
      Zeleň v okolí budov a na budovách způsobilá (tedy i zatravnění pozemku, musí jít ale o stavební parcelu, kde je umístěna budova pro sociální bydlení, nebo o pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou umístěny drobné stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu určeného pro sociální bydlení (čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna, mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny). Také stromy jsou způsobilé za předpokladu jejich umístění na výše uvedených pozemcích.
  • Podlahové plochy - sociální bydlení II.
    • Projektant uvádí, že v podkrovních bytech se do podlahových ploch nepočítá prostor, kde je mezi podlahou a šikmým podhledem pod střechou menší než 1,2 m.
      Lze započítat i tu podlahovou plochu do 1,2 m při výpočtu způsobilých výdajů?       Podle specifických pravidel se podlahová plocha počítá podle nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které neřeší, že určitá podlahová plocha bytu (pod zkosením nižším než 1,2 m) je pro nájemníka prakticky nepoužitelná (nedá se přistavit nábytek apod.) a proto bude podlahová plocha podkrovního bytu rovna celkové podlahové ploše (tedy včetně plochy pod zkosením nižším než 1,2 m). Tím může dojít k nesouladu mezi podlahovou plochou popsanou ve studii proveditelnosti (a vymezenou podle nařízení vlády č. 366/2013 Sb.) a podlahovou plochou, kterou určí projektant na základě norem a vyhlášky 268/2009 Sb. (kdy u místností se šikmými stropy do plochy obytné místnosti nezapočte plochu se světlou výškou menší než 1,2 m). Žadatel tento rozdíl popíše ve studii proveditelnosti.
      Žadatel tak bude mít větší nárok na dotaci vzhledem k limitu na metr čtvereční, a zároveň si může říct o vyšší nájem.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Aktualizovaná projektová dokumentace - sociální bydlení II.
    • S ohledem na památkovou ochranu předmětné nemovitosti se na Vás obracím s dotazem na možnost změny projektové dokumentace, kde by byla odstraněna zmínka o bezbariérovém bytě. Důvodem je nemožnost splnění veškerých podmínek, kterých realizace by narazila na zájem orgánu památkové péče. Konkrétně se jedná o velikost vstupních otvorů a dveří, šířku schodiště a pořízení vodicích prvků od parkovacích míst. Projekt zůstane zachován, co se týká požadavků na bezbariérový přístup do sprchy, na WC, nájezdových ramp i plošiny pro přístup do 2 NP. Je možno uznat tyto prvky jako způsobilé, pokud je zázemí pro případného hendikepovaného obyvatele bytu pouze dílčí? Jsou tyto prvky bezbariérovosti začleněné mezi způsobilé výdaje proplatitelné v rámci žádosti o platbu? Dané úpravy jsou způsobilé z hlediska stavebních úprav bytů, budov a rekonstrukce společných prostor bytového domu (viz rekonstrukce schodiště, vstupní otvory apod.)
      Předpokládáme, že prvky, které nebudou realizovány, budou z projektu vyjmuty (vodící prvky od parkovacích míst).
      Žadatel doloží žádost o změnu a aktualizovanou projektovou dokumentaci, případně další relevantní doklady do kterých se dané změny v projektu promítnou.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Rekonstrukce společných prostor bytového domu/objektu - sociální bydlení II.
    • V domě je celkem 51 bytových jednotek - 20 je ve vlastnictví fyzických osob a 30 ve vlastnictví města, hospodaření se společnými prostorami podléhá Společenství vlastníků jednotek.
      Podle podmínek IROP může město rekonstruovat max. 19 bytových jednotek na sociální byty. Rekonstrukce společných prostor by byla možná poměrově podle podlahové plochy - dle mého názoru pokud by celý objekt vlastnilo město.
      Platí totiž obecná podmínka IROPu, že není možné podpořit projekt, který bude účelově zhodnocovat majetek neoprávněného příjemce.
      Můžete mi prosím potvrdit, že je můj závěr správný? Tedy, že veškeré investice do společných prostor budou nezpůsobilé a že o rozhodnutí rekonstrukce společných prostor by tedy mělo SVJ.       Ze specifických pravidel pro žadatele a příjemce: : „V případě rekonstrukce společných prostor bytového domu/objektu, který neslouží výhradně pro účely sociálního bydlení, jsou výdaje způsobilé do výše odpovídající poměru mezi podlahovou plochou pořízených sociálních bytů a celkovou podlahovou plochou objektu bez společných prostor.“
      Pokud by celý objekt vlastnil žadatel (zde obec), pak by byla způsobilá rekonstrukce  části společných  prostor, který poměrově odpovídá 19 sociálním bytům.
      Vzhledem k tomu, že budovu spoluvlastní i (ve výzvách na sociální bydlení) neoprávnění žadatelé (fyzické osoby), žadatel je pouze spoluvlastníkem poměrné části společných prostor a rekonstrukcí by došlo k technickému zhodnocení majetku neoprávněného žadatele, jsou výdaje na rekonstrukci všech společných prostor nezpůsobilé.  Oprávněný žadatel (obec) v této situaci není samostatným vlastníkem žádné konkrétní části společných prostor, ale pouze spoluvlastníkem poměrné části těchto prostor.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Studna - sociální bydlení II.
    • Je možné studnu považovat za inženýrskou síť (vodovod), který je způsobilým výdajem projektu? Nebo je možné považovat studnu za drobnou stavbu nezbytnou k zajištění provozu a správy domu? Případně pokud by nebyla studna způsobilá jako taková vůbec, bylo by způsobilé např. potrubí od studně k objektu, filtrace…? Studna je součást vodovodu (inženýrské sítě) a její vybudování je tedy uznatelný výdaj – za předpokladu, že studna bude sloužit jako zdroj pitné vody pro sociální byty.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Celková rekonstrukce stávajícího objektu - sociální bydlení II.
    • Žadatel plánuje celkovou rekonstrukci stávajícího objektu za účelem sociálního bydlení. Z finančních důvodů bude část nákladů týkající se nové střechy, zateplení pláště budovy a výměny oken v objektu financována v rámci dalšího projektu v Operačním programu Životní prostředí (dále OP ŽP). Žadatel má vypracovanou jednu projektovou dokumentaci a nyní se dotazuje, zda je možné s ohledem souvislost stavebních prací soutěžit stavební práce jako jednu veřejnou zakázku (dále VZ), tj. i pro IROP a OP ŽP dohromady, za dodržení podmínek v zákoně. Ano, je možné (a vlastně i nutné vzhledem k zákazu dělení zakázek) soutěžit celou VZ s tím, že do IROP žadatel uplatní pouze část VZ týkající se IROP projektu. Další možností je realizace VZ na části, kde první část bude realizace zateplení a druhá část ostatní rekonstrukce s tím, že dodavatelé se budou moci přihlásit do obou, nebo pouze do první části. Z VZ by pak vzešly 2 smlouvy, a tím by se zajistilo oddělení VZ podle zdroje financování. Žadatele bychom dále upozornili, že „Ukončení realizace projektu je třeba doložit mj. kolaudačním souhlasem, podléhají-li mu výstupy projektu, či jiným obdobným řízením. Datum podepsání protokolu o předání a převzetí díla (včetně odstranění vad a nedodělků bránících užívání díla) či datum ukončení kolaudačního řízení nesmí překročit termín ukončení realizace projektu uvedený v Rozhodnutí o poskytnutí dotace.“ Pokud tedy bude rekonstrukce budovy probíhat za podpory OP ŽP i IROP na základě jednoho stavebního povolení, je zde určité riziko, že se nepodaří vše zrealizovat včas.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Způsobilé výdaje – nábytek - sociální bydlení II.
    • Je možné výdaje související s nábytkem, např. skříňka v koupelně, považovat způsobilé? Jde o nezpůsobilé výdaje.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Základní vybavení bytové jednotky - sociální bydlení II.
    • Co konkrétně lze zahrnout do „základního vybavení bytové jednotky“? Sociálním bytem se rozumí standardní bytová jednotka se základním vybavením bez nábytku - byt bude vybaven umyvadlem, sprchou nebo vanou, WC, kuchyňskou linkou, varnou deskou a troubou. Jako součást kuchyňské linky je standardně považována digestoř, tato je tedy také uznatelná. Jakékoli další vybavení (nábytek) není uznatelné.
      Dále jsou uznatelné některé položky, které nejsou vybavením, ale součástí stavby – televizní a internetové rozvody, sestava pro napojení myčky (pokud jde o odpad a přívod vody - ANO, nejde o vybavení, ale o součást stavby, samotná myčka neuznatelná, sestava pro napojení pračky (pokud jde o odpad a přívod vody - ANO, nejde o vybavení, ale o součást stavby, samotná pračka neuznatelná) atd.

      Odpověď ze dne 26. července 2018
  • Seminář - výzva č. 74 - kontrolní listy k hodnocení
    • Budou na webu dostupné Kontrolní listy k hodnocení výzvy č. 74? Ano, budou přístupné na webu CRR (http://www.crr.cz/cs/irop/kontrolni-listy/) nejpozději při začátku hodnocení projektů.

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - poskytovatel sociální služby apod.
    • Může být poskytovatelem sociální služby jiný subjekt než žadatel dotace? Jakou formou má být ošetřen vztah mezi poskytovatelem sociální služby a žadatelem v rámci daného projektu? Ano, žadatel o podporu nemusí být přímým poskytovatelem sociální služby. Žadatel o podporu je odpovědný za to, že poskytovatel služby bude pověřen k výkonu služby obecného hospodářského zájmu v souladu s Rozhodnutím Komise 2012/21/EU po celou dobu životnosti investice (10 let), nejméně do konce doby udržitelnosti projektu, tedy pět let od poslední platby příjemci. V případě nezajištění pověření se příjemce podpory vystavuje riziku navrácení celé dotace.
      ŘO IROP neupravuje vzájemné vztahy mezi žadatelem o podporu a poskytovatelem sociální služby. 

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - zakladatelská smlouva organizace
    • Může být činnost NNO, církví a církevních organizací v podpoře nebo ochraně osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob/v sociálních službách/ v aktivitách sociálního začleňování doložena smlouvou? K doložení těchto činností postačí zakladatelská smlouva organizace, pokud je z ní patrné, že organizace funguje v oblasti sociální práce/podpoře nebo ochraně osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob/v aktivitách sociálního začleňování.

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - sociální pracovník Polyfunkčního komunitního centra
    • Může být sociální pracovník Polyfunkčního komunitního centra zaměstnán na Dohodu o pracovní činnosti nebo musí mít HPP? Sociální pracovník může být zaměstnán na DPP, DPČ nebo HPP, popř. může být smluvně zajištěn jinak (nezáleží tedy na formě), ovšem musí být vždy zajištěno pokrytí dané sociální služby tak, aby fungovala dle pravidel výzvy a sociální pracovník byl k dispozici adekvátně tak, aby to neohrožovalo plnohodnotný výkon sociální služby. Toto je třeba podrobně popsat ve studii proveditelnosti (jaký úvazek, jak často bude sociální pracovník k dispozici s ohledem na fungování sociální služby) a bude kontrolováno po celou dobu udržitelnosti projektu.

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - pojem environmentální služby
    • Co si představit u výzvy č. 74 pod pojmem environmentální služby? Účelem těchto služeb je utvářet povědomí členů lokální komunity o základních principech a způsobech ekologických řešení problémů životního prostředí. Environmentální služby polyfunkčních komunitních center učí členy komunity vztahovat znalosti k problémům životního prostředí v jejich lokalitě a v případě potřeby podporují různé občanské iniciativy v komunikaci se zastupitelskými úřady o řešeních problémů v oblasti životního prostředí.

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - aktivity zaměřené na seniory
    • Lze v polyfunkčním komunitním centru v rámci kulturních aktivit mít také aktivitu „senior point“ či jinou aktivitu zaměřenou na seniory? Aktivity zaměřené pouze na seniory nejsou podporovány, avšak senioři se mohou aktivit polyfunkčního komunitního centra účastnit.

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - čtyři podmíněné aktivity
    • Je možné pouze jednu ze 4 podmíněných aktivit hradit ze 74. výzvy a 3 zbylé z jiného programu (mimo IROP)? Nikoliv, všechny 4 podmíněné aktivity je nutné financovat z projektu IROP.

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - provozování aktivit spolky
    • Je možné, aby své aktivity v polyfunkčním komunitním centru provozovaly spolky, jako jsou například rybáři/hasiči? Ano, pokud se budou jejich aktivity v rámci polyfunkčního komunitního centra zabývat aktivitami podporovanými v polyfunkčním komunitním centru a budou se zaměřovat na cílovou skupinu výzvy č. 74.

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - rozdíl mezi komunitním a polyfunkčním komunitním centrem
    • Jaký je rozdíl mezi komunitním a polyfunkčním komunitním centrem? V polyfunkčním komunitním centru oproti klasickému komunitnímu centru musí být tematicky podporovány aktivity minimálně v rozsahu:
      • sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel služeb musí být pověřen výkonem SOHZ v souladu s Rozhodnutím Komise 2012/21/EU.
      • volnočasové aktivity/služby – aktivity zaměřené na volný čas,
      • kulturní/multikulturní služby nebo výchovně/vzdělávací služby,
      • environmentální služby a podpora jejich využití.
      Sociální služba je tedy na rozdíl od komunitního centra povinná.

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - podporované aktivity - pořádání plesů
    • Bude uznatelnou aktivitou v rámci polyfunkčního komunitního centra pořádání plesů? Pokud má v rámci regionu pořádání plesů například historickou tradici a jejich pořádání bude poskytováno bezúplatně, popřípadě úhrada za poskytované aktivity nepřesáhne náklady spojené s poskytnutím dané aktivity, tak lze uznat pořádání plesů jako podporovanou aktivitu v rámci kulturních služeb polyfunkčního komunitního centra.

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - podporované aktivity – provoz kina a sledování filmů
    • Bude uznatelnou aktivitou v rámci polyfunkčního komunitního centra provoz kina a sledování filmů? Pokud se budou filmy zaměřovat minimálně na jednu podporovanou aktivitu z výčtu povinných služeb polyfunkčního komunitního centra (například na filmy o ekologii nebo výchovné pořady), lze tuto aktivitu a sní spojené náklady uznat, ale provozování kina musí být poskytováno bezúplatně, popřípadě úhrada za poskytované aktivity nepřesáhne náklady spojené s poskytnutím dané aktivity. 

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - fotbalové či beach-volejbalové hřiště
    • Je uznatelným nákladem fotbalové či beach-volejbalové hřiště? Hřiště mohou být způsobilé u podporovaných aktivit v rámci vedlejších úprav venkovního prostranství, myšleno jako hřiště s herními prvky pro děti. Vybudování fotbalového či volejbalového hřiště bez návaznosti na cíle projektu nebude způsobilým výdajem projektu. 

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - pověřovací akt
    • Pokud bude poskytovatelem sociální služby například Statutární město Brno, které bude zároveň také žadatelem, pověří město samo sebe pověřovacím aktem? Pověřovací akt vydává subjekt, který má prokazatelný zájem na výkonu dané služby v určité kvalitě a kvantitě pro dané území. Město může vydávat pověřovací akt k výkonu sociální služby v případě, že je shledána potřeba tuto službu zajistit, vzhledem k tomu není dostatečně zajištěna trhem. Existuje tedy prokazatelné tržní selhání.
      Město může pověřit k výkonu SOHZ např. svou organizační složku, případně jím zřízenou příspěvkovou organizaci.
      Žadatel doloží pověřovací akt vydaný poskytovateli služby v souladu s Rozhodnutím Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu. Poskytovatel služby musí být jasně pověřen k výkonu SOHZ, k jejímuž kvalitnějšímu poskytování čerpá podporu. Bez ohledu na to, zda žadatel a poskytovatel sociální služby jsou stejná organizace, musí být doložen Pověřovací akt. 

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Seminář - výzva č. 74 - položkový rozpočet stavby
    • Kdy je třeba předkládat položkový rozpočet stavby? Pokud má žadatel již v době předkládání žádosti o podporu projekt ve stupni připravenosti k realizaci stavby/k zahájení zadávacího nebo výběrového řízení, dokládá položkový rozpočet vypracovaný v rozsahu odpovídajícím požadavku vyhlášky č. 230/2012 Sb. (resp. č. 169/2016 Sb. od nabytí účinnosti) již jako přílohu žádosti o podporu (viz kapitola 2.4 Specifických pravidel – Povinné přílohy žádosti o podporu). Pokud v době předkládání žádosti o podporu ještě projekt v takto vysokém stupni připravenosti není, předkládá žadatel spolu s žádostí o podporu rámcový/zjednodušený rozpočet (členěný na stavební objekty popř. na dílčí stavební nebo funkční celky), ze kterého je možné jednoznačně vymezit způsobilé a nezpůsobilé výdaje a hlavní a vedlejší způsobilé výdaje, s tím, že položkový rozpočet stavby bude předložen až jako součást předkládané dokumentace ke kontrole zadávacích řízení (o povinnosti předložit ke kontrole dokumentaci k zakázce bude žadatel informován interní depeší po tzv. rozhodném okamžiku, tedy až poté, co projekt projde úspěšně hodnocením; východiskem pro vlastní čerpání je pak vysoutěžený položkový rozpočet stavby, který je součástí předkládané vítězné nabídky – více viz Obecná pravidla, kapitola 5).
      Více informací naleznete v Manuálu služeb obecného hospodářského zájmu dostupném na https://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/aktuality-z-verejne-podpory/1646-manual-sluzeb-obecneho-hospodarskeho-zajmu.html

      Odpověď ze dne 15. června 2017
  • Výzva č. 35 - předpokládaný termín uvedení bytu/bytů do provozu
    • Chtěla bych se zeptat k výzvě č. 35 "Sociální bydlení pro SVL" k žádosti o pověření k zajištění služby obecného hospodářského zájmu. Co je v této žádosti myšleno termínem "Předpokládaný termín uvedení bytu/bytů do provozu"? A dále bych se chtěla zeptat k Pasportu k akci k Umístění bytu/bytů (adresa a číslo bytu). Chceme žádat o dotaci na rekonstrukci 4 bytových domů po 4 vchodech o 6 bytech (jeden projekt). Je myšleno vyplnění v pasportu k akci všech bytů do jednoho formuláře nebo každý dům vyplnit zvlášť v samostatném formuláři? Stanovené nájemné určené poskytovatelem pro byt/byty je myšlena výše z výzvy k sociálnímu bydlení nebo výše nájemného stávajícího? Předpokládaným termínem uvedení bytu/bytů do provozu je termín z harmonogramu v projektové žádosti, kdy bude po rekonstrukci možné byty pronajmout osobám z cílové skupiny. 
      Co se týče Umístění bytů – pokud ze znaleckého posudku vyplyne, že se na všechny byty vztahuje stejná výše tržního nájemného na m2 a zároveň budou tyto byty uvedeny do provozu ve stejný kalendářní měsíc, všechny tyto byty uvedete v jednom pasportu. Do kolonky Umístění bytů vypíšete veškeré adresy, čísla popisná a čísla bytů v domech. Pokud je některý z těchto tří údajů pro část bytů odlišný, je nutné vyplnit více pasportů. 
      Stanovené nájemné (bez záloh na služby) si stanoví poskytovatel služby obecného hospodářského zájmu. Hodnota je maximálně 57,50 Kč/m2/měsíc.

      Odpověď ze dne 28. listopadu 2016
  • Výzva č. 35 - nájemci z cílové skupiny
    • Chtěla bych se zeptat ohledně 35. výzvy "Sociální bydlení pro SVL" v rámci IROPu. Chceme podat žádost o dotaci na rekonstrukci čtyř bytových domů (v každém se nachází 6 bytů). V současné době obývají byty nájemci, kteří splňují kritéria cílové skupiny. Mohli by tito nájemci zůstat i po rekonstrukci bytů s tím, že by byly uzavřeny nové nájemní smlouvy? V té době již nebudou lidmi „bez přístřeší“ (tj. osoby v bytové nouzi). Nebo bude nutno obsadit „sociální byty“ novými nájemníky? Jakým způsobem se bude dokládat a prokazovat, že se jedná o nájemce z cílové skupiny? Pravidla podpory uvádějí, že se musí jednat o osoby splňující kritéria IROP (včetně klasifikace ETHOS), naleznete je v kapitole 2.5 specifických pravidel,  a v den podepsání smlouvy nesmí mít jiný nájemní vztah či vlastnit nemovitost.
      Nájemník podepíše čestné prohlášení, že je ohroženou skupinou podle metodiky ETHOS a dále se postupuje dle pravidel, tedy součástí nájemní smlouvy bude i toto čestné prohlášení.

      Odpověď ze dne 28. listopadu 2016
  • Výzva č. 30 - uznatelné výdaje
    • Jsou uznatelnými náklady ve výzvě č. 30 "Rozvoj sociálních služeb (v SVL)" plynovodní přípojka do objektu, ústřední topení včetně plynové kotelny, vnitřní elektroinstalace -obnova, výměna střešního pláště, zateplení fasády? Jedná se o technické zhodnocení stavby. V případě přípojek je podle Specifických pravidel pro žadatele a příjemce způsobilý výdaj definován jako budování a modernizace související inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, plyn, elektrické vedení) v rámci stavby, která je součástí projektu a projektové dokumentace stavby (způsobilým výdajem je přípojka realizovaná i mimo pozemek hlavní stavby, pokud je tato přípojka součástí projektové dokumentace a souvisí s realizovaným projektem).

      Odpověď ze dne 28. listopadu 2016
  • Výzva č. 29 a 30 - daň z nemovitých věcí
    • V souvislosti s nedávno přijatou novelou zákona o dani z nabytí nemovitých věcí (účinnost od 1.11.2016), která stanovuje, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je vždy nabyvatel, bych se chtěl zeptat, zda tato daň bude či nebude pro žadatele způsobilým výdajem. Konkrétně se jedná o výzvu č. 29 a 30 "Rozvoj sociálních služeb (v SVL)" IROP, kde je poskytovatelům sociálních služeb umožněno pořídit nemovitost. Daň z nabytí nemovitých věcí není ani mezi způsobilými výdaji, ani mezi nezpůsobilými. Daň z nemovitých věcí není způsobilým výdajem. 

      Odpověď ze dne 30. září 2016
  • Výzva č. 39 - rekonstrukce a zateplení objektu
    • V rámci 39. výzvy IROPu "Rozvoj infrastruktury komunitních center v SVL"bychom chtěli připravit žádost o dotaci na rekonstrukci objektu s využitím pro komunitní centrum. Protože je předmětný objekt cca 80 let starý, vyžaduje i zateplení. Lze toto zateplení řešit v rámci 39. výzvy v IROPu, nebo na stavební práce týkající se zateplení musíme žádat v rámci OPŽP? Ve výzvě na podporu Komunitních center jsou způsobilým výdajem stavby, přístavby, nástavby, stavební úpravy a rekonstrukce budov sloužící komunitnímu centru. Zateplení objektu je způsobilým výdajem, pokud budou prováděny další práce spojené s rekonstrukcí objektu. 

      Odpověď ze dne 30. září 2016
  • Výzva č. 34 a 35 - dostupná podpora ve formě sociální práce
    • Chci se zeptat na následující k výzvám č. 34 a 35 "Sociální bydlení (pro SVL)". Ve Specifických pravidlech, kapitola 2.4 "Parametry sociálního bydlení v IROP" se uvádí "Po dobu udržitelnosti projektu musí být cílové skupině v sociálních bytech dostupná podpora ve formě sociální práce. Sociální prací je myšleno poskytování sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., nebo další sociální práci, jejímž gestorem je kvalifikovaný sociální pracovník." Jak se toto prokazuje? Musí mít žadatel sociálního pracovníka dle zákona 108/2006 v pracovním poměru, nebo lze ve Studii proveditelnosti pouze popsat, že bude smluvně zajištěn s určitou organizací a bude poskytována takováto služba?Jaký je vztah mezi sociálním pracovníkem a sociální službou a historií žadatele v oblasti poskytování sociální práce? Nebo se historie prokazuje jen např. zakladatelskou smlouvou? Sociální práci může provádět vlastní zamětnanec neco smluvně zajištěná organizace. Postup je nutné popsat ve studii proveditelnosti. 

      Odpověď ze dne 30. září 2016
  • Výzva č. 34 a 35 - kritérium "Žadatel doložil historii v oblasti poskytování sociální práce"
    • Ve Specifických pravidlech k výzvám č. 34 a 35 "Sociální bydlení (pro SVL)" , kapitola 4.1 "Hodnocení žádostí o podporu" je uvedeno kritérium "Žadatel doložil historii v oblasti poskytování sociální práce". Je možné histori doložit např. zakladatelskou smlovou? Pro doložení historie organizace postačí  zakladatelská smlouva, pokud z ní je patrné, že organizace funguje v oblasti práce se sociálně ohroženým, vyloučeným nebo zdravotně postiženým klientem. 

      Odpověď ze dne 30. září 2016
  • Výzva č. 34 a 35 - základní vybavení bytu
    • V rámci hlavní aktivity ve výzvách č. 34 a 35 "Sociální bydlení (pro SVL)" je způsobilým výdajem pořízení základního vybavení bytu. Co do vybavení patří? Je to i nábytek? Specifická pravidla definují, co je myšleno základním vybavením bytu, a je zde uvedeno, že to není nábytek. Základním vybavením bytu je myšleno umyvadlo, sprcha, nebo vana, WC, kuchyňská linka s varnou deskou a troubou. Více infomaci naleznete ve Specifických pravidlech pro žadatele a příjemce, v kapitole 2.4. Parametry sociálního bydlení v IROP.

      Odpověď ze dne 30. září 2016
  • Výzva č. 34 a 35 - cílová skupina muži a ženy v seniorském věku
    • Chtěla bych si ověřit informaci k výzvě č. 34 a č. 35 IROP "Sociální bydlení (pro SVL)". Jako možná cílová skupina jsou zde uvedení muži a ženy v seniorském věku. Zároveň je ale ve Specifických pravidlech, kapitola 2.4 "Parametry sociálního bydlení v IROP" - část "Podmínky pro nakládání se sociálními byty", uvedeno: "Nájemní smlouva může být také uzavřena s osobou z cílové skupiny, která není v ekonomicky produktivním věku (tj. 65 let a výše), když minimálně dalších 50 % členů, užívajících domácnost, je v ekonomicky produktivním věku (tj. ve věku 15 až 64 let)." Chápu tedy správně, že domy pro seniory podporovány nejsou? Proč je tedy zde uvedena tato cílová skupina? Domy výhradně pro seniory podporovány nejsou. Pokud bude v domácnosti, splňující parametry sociálního bydlení, min. 50 % členů užívajících domácnost v ekonomicky produktivním věku, může být nájemní smlouva uzavřena s osobou, která není v ekonomicky aktivním věku. 

      Odpověď ze dne 30. září 2016
  • Výzva č. 35 - velikost projektovaných bytů
    • Mám dotaz k výzvě č. 35 "Sociální bydlení pro SVL" - existuje nějaký dokument omezující velikost projektovaných bytů? Materiálně technické zásady uvádí jen min. výměry. Existuje i limit max. výměry, podobně jako je tomu o programů MMR – pečovatelské bydlení? Maximální či minimální rozměry nejsou stanoveny. Bude posuzována efektivnost vynaložených cen a velikostibytu s ohledem na ceny v místě obvyklém. 

      Odpověď ze dne 30. září 2016
  • Výzva č. 35 - pověřovací akt
    • Mám dotaz k výzvě č. 35 "Sociální bydlení pro SVL" - prosím o vyjasnění ohledně textu 35. výzvy, na koho má být vydán pověřovací akt. Chápu správně, že na poskytovatele služby, i když jím nebude žadatel o dotaci? Žadatel bude jen povinen zajistit, aby službu poskytoval ten subjekt, který bude mít od příslušného kraje pověření. Žadatel musí zajistit, aby po dobu udržitelnosti projektu byla zajištěno pověření pro poskytování sociální služby. Může je provádět partner.

      Odpověď ze dne 30. září 2016
  • Výzva č. 29 - dokumenty ohledně společného územního a stavebního řízení (§ 94a stavebního zákona
    • Výzva č. 29 "Rozvoj sociálních služeb" - jaké dokumenty ve smyslu společného územního a stavebního řízení (§ 94a stavebního zákona) je nezbytné doložit k datu žádosti o dotaci? Ve výzvě č. 29 žadatel dokládá projektovou dokumentaci v podrobnosti pro vydání stavebního povolení, která je součástí žádosti o stavební povolení nebo je ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení. Pokud stavba nevyžaduje stavební povolení, dokládá žadatel projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby. V případě, že již byla zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby, žadatel ji také přikládá k žádosti o podporu.

      Odpověď ze dne 30. září 2016
  • Seminář - výzva č. 49 – probíhající transformace
    • Je možné, aby v probíhající transformaci, kdy původní obyvatelé již užívají skupinové domácnosti a ústav již tedy byl transformován, pořídit pro tyto obyvatele z výzvy č. 49 individuální bydlení, kde by došlo k již plnému osamostatnění. Pokud již byl ústav transformován a vznikly skupinové domácnosti, není pořízení individuálního bydlení způsobilým výdajem. Výzva č. 49 se zaměřuje na transformaci větších ústavních zařízení s počtem min. 25 klientů. 

      Odpověď ze dne 27. září 2016
  • Seminář - výzva č. 49 - materiálně technické standardy MPSV k pobytovým službám
    • Ve výzvě č. 49 byly do kritérií transformace ústavních zařízení převzaty i materiálně technické standardy MPSV k pobytovým službám. Jaký je důvod převzetí těchto standardů do výzvy č. 49, která upravuje kapacitu chráněného bydlení z šesti klientů na čtyři. Důvodem je zejména eliminace rizika, že po novele zákona o sociálních službách budou standardy upraveny vyhláškou. Jejich nenaplnění by mohlo znamenat odmítnutí udělení registrace pobytové služby a ztrátu nároku na dotaci.

      Odpověď ze dne 27. září 2016
  • Seminář - výzva č. 49 - chráněné bydlení a kuchyňská linka
    • Je nutné, aby v chráněném bydlení měl každý pokoj kuchyňskou linku? Kuchyňská linka se počítá na domácnost, ne na jednotlivou obytnou buňku nebo místnost.

      Odpověď ze dne 27. září 2016
  • Seminář - výzva č. 49 – chráněné bydlení a dvoulůžkové pokoje
    • Jsou povoleny v chráněném bydlení i dvoulůžkové pokoje? Dvoulůžkové pokoje je možné pořídit za předpokladu, že si to klienti budou přát nebo s tím budou souhlasit.

      Odpověď ze dne 27. září 2016
  • Seminář - výzva č. 49 – přesun klientů do chráněného bydlení
    • Je možné, aby se klienti, kteří v současnosti využívají ambulantní služby, např. z důvodu stárnutí, přesunuli do chráněného bydlení? Možné to je, pokud by se uvolnilo místo, určené pro klienty pobytové služby. V případě zřízení nové pobytové služby (zvýšení kapacity atd.) by to bylo v souladu s výzvou č. 49. Pro tyto situace je možné využít probíhající výzvu č. 29 a 30 na podporu infrastruktury sociálních služeb, kde je možné vybudovat domov pro osoby se zdravotním postižením. 

      Odpověď ze dne 27. září 2016
  • Komunitní centra
  • Výzva č. 29 a 30 - azylový dům
    • Chtěla jsem se zeptat, zda je městský obvod oprávněným žadatelem v rámci IROPU výzvy č. 29 a 30, a to podání žádosti o dotaci na azylový dům? A dále bych se chtěla zeptat, zda může na azylový dům zažádat i příspěvková organizace obce? Ve výzvě č. 29 a 30 jsou obce nebo jejich příspěvkové organizace způsobilým příjemcem. Aktivita Azylový dům je rovněž podporována. Odkazy na výzvy naleznete zde http://www.dotaceeu.cz/cs/Microsites/IROP/Tema/Socialni-integrace

      Odpověď ze dne 8. června 2016
  • Výzva č. 34 a 35 - objekt s občanskou vybaveností
    • Obec má objekt občanské vybavenosti. V přízemí obchod, poté chce v patře nástavbu/vestavbu 2 sociálních bytů. Lze takovýto záměr podpořit? Podle specifických pravidel výzvy na podporu sociálního bydlení je možné vytvořit z nebytových prostor domu bytové jednotky. Odkazy na výzvy naleznete zde http://www.dotaceeu.cz/cs/Microsites/IROP/Tema/Socialni-integrace

      Odpověď ze dne 8. června 2016
  • Sociální byty - budova vedená jako ubytovna
    • Bude možné vybudovat sociální byty v budově, která je vedena jako ubytovna? Nejednalo by se o bytový dům, ale byly by splněny všechny podmínky pro sociální bydlení dle Programového dokumentu. Podpora sociálního bydlení je určena k dlouhodobému nájemnímu bydlení. Bude se vždy muset jednat o bytový dům.

      Odpověď ze dne 15. března 2016
  • Knihovna a komunitní centrum
    • Je způsobilá aktivita přestavba domu na knihovnu, která bude i komunitním centrem? Samotná knihovna podporována není. Pokud by cílem projektu bylo vybudování komunitního centra, část budovy, využívaná jako knihovna, by byla způsobilou aktivitu. 

      Odpověď ze dne 6. ledna 2016
  • MAS a sociální byty
    • Kdo je vhodným příjemce podpory z IROP na sociální byty přes MAS-ky? Příjemci k podpoře sociálních bytů jsou: 
      • obce
      • nestátní neziskové organizace
      • církve 
      • církevní organizace

      Odpověď ze dne 8. září 2015
  • Parkování u objektu, kde jsou poskytovány sociální služby
    • Je možné v rámci SC 2.1 dobudovat parkování u objektu, ve kterém jsou poskytovány sociální služby? Parkování u objektu je možné vybudovat za předpokladu, že bude využíváno v nezbytně nutném rozsahu, nutném pro poskytování sociální služby, tj. nebude se jednat o veřejné parkoviště. Může se jednat pouze o doplňkovou aktivitu projektu. Např. může být vybudováno jako součást projektu na vybudování komunitního centra. 

      Odpověď ze dne 11. srpna 2015
  • Náklady na provoz
    • Chápu dobře, že k projektům na infrastrukturu - např. na sociální bydlení, prostupné bydlení atd nemůžeme přidat náklady na neinvestice (provozování, službu, atd).? Z IROP nelze hradit náklady na provoz.

      Odpověď ze dne 11. srpna 2015
  • Sociální bydlení a OSVČ
    • Budou u sociálního bydlení podporovány i OSVČ? Příjemcem mohou být obce a nestátní neziskové organizace. 

      Odpověď ze dne 8. července 2015
  • Sociální bydlení - menšinová část seniorů
    • Prosím o informaci, zda by v rámci sociálního bydlení bylo možno v nově vybudovaném objektu  ubytovat i menšinovou část seniorů - tj. převážná část by byla obydlena občany ze skupiny sociálně vyloučených  v produktivním věku. Aktivita sociálního bydlení je směřována pouze na obyvatele v produktivním věku. Cílovou skupinou v sociálním bydlení mohou být i lidé v seniorském věku, ale sociální byty musí být transparentně poskytovány všem cílovým skupinám. Část kapacit nemůže být vyčleněná pro seniory. 

      Odpověď ze dne 22. června 2015
  • Sociální bydlení - pronajaté byty/nemovitosti
    • Bude možné realizovat sociální bydlení i v pronajatých bytech/ nemovitostech nebo je jejich pořízení podmínkou? Bude podporováno pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení. Sociální bydlení zajišťuje přístup a udržení dlouhodobého, kvalitativně standardního a prostorově nesegregovaného bydlení. 

      Odpověď ze dne 19. června 2015
  • Coworkingové centrum
    • Jako nestátní nezisková organizace chceme vybudovat coworkingové centrum.? Je náš záměr podpořitelný? Coworkingové centrum není způsobilá aktivita v IROP. Doporučuji prostudovat aktuální verzi programového dokumentu zde  

      Odpověď ze dne 15. června 2015
  • Sociální byty - záplavová zóna
    • Město, které se na naši společnost obrátilo s žádostí o konzultaci, by rádo vybudovalo sociální byty v objektu, který se nachází v záplavové zóně. Současně město nespadá do vymezení sociálně vyloučených lokalit, které zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Můj dotaz tedy zní, zda má město šanci získat dotaci pro tento projektový záměr či nikoliv. Sociální bydlení bude financovatelné i mimo sociálně vyloučené lokality. Zde by problém nebyl. Záplavová zóna je pak předmětem analýzy rizik projektu, který by toto riziko vyhodnotil. 

      Odpověď ze dne 15. června 2015
  • Typy projektů
    • Jaké projekty lze podpořit ze SC 2.1 IROP? Ve SC 2.1 IROP mohou být realizovány projekty zaměřené na sociální služby podle zákona o sociálních službách, komunitní centra nebo sociální bydlení splňující podmínky IROP. Jestliže uvedené projekty splňují jednu z uvedených podmínek a zároveň budou přispívat k sociální inkluzi, jsou způsobilé. V SC 2.1 IROP nelze podporovat ubytovny, domovy pro seniory ani zdravotnické služby. Projekty zaměřené na deinstitucionalizaci musí mít schválený transformační plán.

      Odpověď ze dne 11. června 2015
  • Legislativa k sociálnímu bydlení
    • Je už k dispozici legislativa ČR pro sociální bydlení? Zákon o sociálním bydlení dosud nebyl schválen. Než bude platný, musí projekty splňovat parametry sociálního bydlení stanovené v Programovém dokumentu IROP (str. 67).   

      Odpověď ze dne 11. června 2015
  • Společenská místnost a jiné aktivity
    • Lze v rámci SC 2.1 v objektu pro sociální bydlení vybudovat společenskou místnost, upravit zahradu, apod.? Společenská místnost není způsobilým výdajem projektu zaměřeného na sociální bydlení. Zeleň v okolí budovy může být doplňkovou aktivitou projektu.

      Odpověď ze dne 11. června 2015
  • Koordinace intervencí mezi IROP a ESF - SC 2.1
    • Jak bude vypadat mechanismus koordinace intervencí mezi IROP a ESF? Pro integrované projekty bude v SC 2.1 IROP vyhlášena kontinuální výzva, aby mohli žadatelé lépe koordinovat realizaci projektů realizovaných z IROP a navazujících projektů z OP Z. Návaznost projektů ŘO IROP nevyžaduje.

      ​Odpověď ze dne 11. června 2015
  • Rekonstrukce objektu - startovací byty
    • Lze podpořit rekonstrukci objektu na startovací byty? Z IROP lze podporovat pouze sociální bydlení, splňující parametry definované v Programovém dokumentu IROP.

      Odpověď ze dne 11. června 2015
  • Byty pro nízkopříjmové rodiny s dětmi
    • Je možné realizovat projekt na byty pro nízkopříjmové rodiny s dětmi? Jedná se o soubor několika projektů, které budou realizovány ve vybraných městech a obcích v území IPRÚ. Z IROP lze podporovat pouze sociální bydlení splňující parametry definované v Programovém dokumentu IROP, str. 67.

      Odpověď ze dne 11. června 2015
  • Aktivity komunitního centra rozdělení do více OP
    • Bylo by možné, pokud by část aktivit komunitního centra směřovala do IROP-SC 2.1 sociální služby a část do OP Zaměstnanost (chráněné dílny pro osoby ohrožené na trhu práce, atd.)? Je nezbytné rozdělení na dva projekty a každý bude podán do jiného operačního programu. V dokumentaci k projektům a v projektových žádostech musí být jednoznačně vymezeno, co konkrétně bude z jednotlivých projektů financováno, aby nedošlo k dvojímu financování. Tj. financování jednoho výdaje ze dvou projektů zároveň.

      Odpověď ze dne 11. června 2015
       
  • Sportoviště v areálu centra sociálních služeb
    • Lze v rámci deinstitucionalizace soc. služeb u SC 2.1 podpořit sportoviště v areálu centra sociálních služeb? To bude sloužit pouze klientům centra, což jsou zdravotně postižení (převážně vozíčkáři). V projektu deinstitucionalizace nelze podpořit jen sportoviště, může to být doplňková aktivita, nikoliv hlavní a jediný cíl projektu. V této aktivitě je specifickým kritériem pro přijetí žádosti plán transformace zařízení.Mohu doporučit webovou adresu IROP: Dokumenty, kde naleznete Programový dokument IROP schválený Evropskou komisí dne 4. června 2015.

      Odpověď ze dne 5. června 2015
  • Dotace na podporu sociálního bydlení
    • Může obec, která nemá sociálně vyloučenou oblast (lokalitu), získat dotaci na podporu sociálního bydlení pro aktivní skupinu občanů? IROP podporuje sociální bydlení. Parametry sociálních bytů jsou uvedené v Programovém dokumentu IROP, schváleném Evropskou komisí dne 4. června 2015, kap. 2.2.5.1 Popis typů či příkladů opatření, str. 67.

      Odpověď ze dne 5. června 2015
  • Možnost dotací na sociální bydlení
    • Prosím o informaci, zda obec nebo kraj, resp. jimi zřízená právnická osoba, může (resp. bude moci) získat dotaci na podporu sociálního bydlení z evropských strukturálních a investičních fondů, zejména v rámci IROP. Obec, kraj a jimi zřizované organizace jsou příjemci v oblasti sociálního bydlení v IROP.

      Odpověď ze dne 3. června 2015
  • Nemovitost pro sociální bydlení -svěření do správy zřizovatelem
    • Je nutné, aby žadatel - příspěvková organizace byl vlastníkem nemovitosti pro sociální bydlení - nebo postačuje svěření do správy zřizovatelem? Bude postačovat svěření do správy zřizovatelem (řádně smluvně ukotvené), a to nejméně po dobu udržitelnosti. Subjekt, kteréme se svěřuje majetek do správy, musí patřit do oprávněných žadatelů v IROP.

      Odpověď ze dne 3. června 2015
  • Financování hospice
    • Je možné v rámci IROPu financovat vznik hospice? V IROP je možné podporovat pouze služby, které jsou ukotveny v zákonu o sociálních službách, tento typ zařízení nemůže být podpořen. Podpora se dále musí zaměřovat na osoby v ekonomicky aktivním věku. 

      Odpověď ze dne 3. června 2015
  • Podpora nad rámec limitu de minimis
    • Je možné obdržet podporu nad rámec limitu de minimis / SGEI (tj. 200 tis. , resp. 500 tis. EUR za 3 roky) - např. v režimu blokové výjimky (regionální rozvoj či notifikace)? Pokud ano, jaké jsou zde finanční hranice? Je možné čerpat podporu de minimis do 200 tis. EUR v podpoře sociálního podnikání. Na pořízení bytových domů je stanovena podpora SGEI (Služby obecného hospodářského zájmu) de minimis.

      Odpověď ze dne 3. června 2015
  • Objekt v nájmu či ve vlastnictví
    • Musí žadatel (např. o. p. s.) při žádosti o dotaci v IROP v rámci opatření 2. 1. objekt k rekonstrukci vlastnit nebo stačí nájemní smlouva např. na 10 let? Inkriminovaný objekt je ve vlastnictví města. Nájemní smlouva, alespoň na dobu udržitelnosti, bude možná. Příjemce projektu nemusí být výlučně vlastníkem objektu a nájemní smlouva bude stačit. Majitel budovy musí spadat do opravněných žadatelů ve specifickém cíli.

      Odpověď ze dne 20. května 2015
  • Infrastruktura komunitních center
    • Budou ve specifickém cíli 2.1 v infrastruktuře komunitních center stanovené konkrétní podmínky na jejich podobu a funkci? Bude například nutné, aby v komunitním centru byla k dispozici sociální služba podle zákona o sociálních službách? Ve specifickém cíli 2.1 bude ve financování infrastruktury komunitních center podmínkou, aby byla služba registrována jako sociální služba podle zákona a byla v souladu se strategickým plánem sociálního začleňování nebo s komunitním plánem nebo s krajským střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb v daném území.

      Odpověď ze dne 21. dubna 2015 
  • Nákup stavební parcely a výstavba bytového domu
    • Bude podpořen nákup pozemku i objektu na sociální byty? Ano bude, nákup stavební parcely a výstavba bytového domu se čtyřmi až šesti bytovými jednotkami. 

      Odpověď ze dne 18. dubna 2015
  • Forma podpory pro komunitní centra
    • Jaká je možná forma podpory v rámci IROP pro komunitní centra?
      Možnosti pro komunitní centra

      zdroje - Evropská unie 
      • Organizační složky státu a jejich příspěvkové organizace 72,25 %
      •  Územně samosprávné celky a jimi zřizované organizace 80,75 %
      •  Soukromoprávní subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost 76,5 %
      •  Ostatní 85 %
      vlastní zdroje
      • Organizační složky státu a jejich příspěvkové organizace 12,75 %
      • Územně samosprávné celky a jimi zřizované organizace 4,25 %
      • Soukromoprávní subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost 8,5 %
      • Ostatní 0 %
      národní zdroje
      • Organizační složky státu a jejich příspěvkové organizace 15 %
      • Územně samosprávné celky a jimi zřizované organizace 15 %
      • Soukromoprávní subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost 15 %
      • Ostatní 15 %

      Odpověď ze 13. dubna 2015
  • Může být s.r.o. příjemcem?
    • Chtěla jsem se zeptat zda je nějaká možnost, že by u specifického cíle 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi byla příjemcem společnost s ručením omezeným? Ve specifickém cíli 2.1 jsou uvedeni následující příjemci:

      Typy příjemců - sociální služby
      - nestátní neziskové organizace,  organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, církve, církevní organizace
      Typy příjemců - sociální bydlení 
      - obce, nestátní neziskové organizace, církve, církevní organizace

      Příjemce jako s.r.o. v tomto případě možný nebude. Možné by bylo, pouze pokud by se jednalo o zřízenou organizaci krajem, obcí, která může být obchodní společností (právnickou osobou), ovšem nadále by platila podmínka poskytovaní registrovaných sociálních služeb dle zákona, a to je kombinace velmi komplikovaná. 

      Odpověď ze dne 9. dubna 2015
  • Sociální bydlení - vymezení aktivit
    • Lze v rámci projektu na sociální bydlení podpořit i služby spojené s prevencí ztráty bydlení, výchova a vzdělávání (kancelář s osobou dohlížející, poradce, apod.?) Projekt zaměřený na sociální bydlení musí splňovat parametry definované v Programovém dokumentu IROP a může být zaměřen pouze na vymezené aktivity, tj. jen sociální bydlení. Související služby mohou být ze SC 2.1 IROP realizovány samostatně jako další projekt, jestliže se jedná o sociální služby definované zákonem o sociálních službách.

      Odpověď ze dne 3. dubna 2015
  • Integrovaný nástroj - sociálně vyloučené lokality
    • Už se ví, které lokality sociálního vyloučení budou řešeny samostatným integrovaným nástrojem na sociálně vyloučené lokality, abychom je duplicitně nedávali do IPRÚ? Agentura pro sociální začleňování zpracovala koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám a s některými městy a obcemi připravuje jejich strategie pro tato území. Agentura diskutuje s řídicím orgánem systém podpory pro koordinovaný přístup, zvažuje se vyčlenění alokace ve výzvě pro individuální projekty. Města a obce, které zpracovávají strategie pro koordinovaný přístup, by měla konzultovat s nositeli integrovaných strategií, zda projekt zařadí do IPRÚ nebo do koordinovaného přístupu. 

      Odpověď ze dne 3. dubna 2015
  • Cílová skupina
    • Koho lze považovat za sociální lidi jako podporovanou cílovou skupinu?
      Cílové skupiny zahrnují především osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, zejména znevýhodněné skupiny obyvatel - osoby se zdravotním postižením (včetně osob s duševním onemocněním), s kombinovanými diagnózami, osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, etnické menšiny (zejména Romové), imigranti, bezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování, oběti trestné činnosti, osoby pečující o malé děti či osobu blízkou, rodiče samoživitelé, rodiny s dětmi ohrožené chudobou, rodiče s dětmi do 15 let věku se sociálním a zdravotním znevýhodněním, osoby dlouhodobě či opakovaně nezaměstnané, ohrožené předlužeností, domácím násilím a závislostmi, osoby ve nebo po výkonu trestu, osoby opouštějící institucionální zařízení, osoby žijící v oblastech se ztíženým přístupem ke zdravotní péči a další. 

      Odpověď ze dne 25. března 2015
  • Multifunkční sportoviště
    • Chtěla bych se zeptat na možnost využití dotací pro obec, která by ráda zbudovala multifunkční sportoviště v obci, mimo školní aktivity. Bylo by možné využít nového IROP - spec. cíl 2.1 Máme na mysli sportovní klub, který sdružuje místní děti a zabraňuje tak kriminalitě mládeže v obci. Mimo jiné. Bylo by možné v této ose na sportoviště patřící pod sportovní klub žádat?
      Specifický cíl IROP 2.1, tj. sociální bydlení, je zaměřen na aktivity, které jsou poskytovány jako registrovaná sociální služba vedoucí k sociální inkluzi u osob ohrožené sociálním vyloučením.

      Bude podporován nákup objektů, zařízení a vybavení a stavební úpravy, které vytvoří podmínky pro kvalitní poskytování sociálních služeb, obnovu a zkvalitnění materiálně-technické základny stávajících služeb sociální práce s cílovými skupinami. Sociální služby jsou definovány zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů.

      Multifunkční sportoviště výše uvedenou specifikaci nenaplňuje a taková aktivita v SC 2.1 podporována není.

      Odpověď ze dne 20. března 2015
  • Dům pro seniory
    • Bude možné žádat skrz nestátní neziskové organizace o dům pro seniory v IROP?
      V  novém programovém období 2014 - 2020 v Integrovaném regionálním operačním programu možnost dotace na Vámi uvedený projekt není, neboť Evropská komise prosazuje podporu v oblasti sociálního bydlení jen pro osoby v produktivním věku.
      V Programovém dokumentu IROP jsou v SC (Specifický cíl) 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi následující okruhy podpory:
      Pro potřeby deinstitucionalizace a rozvoje sociálních služeb bude podporováno zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro poskytování komunitní péče a zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro dosažení deinstitucionalizované péče. Podporována bude infrastruktura pro terénní, ambulantní a nízkokapacitní pobytové formy sociálních, zdravotních a návazných služeb pro osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené a infrastruktura komunitních center. Dále bude podporováno pořízení bytů a bytových domů pro sociální bydlení.
      V PD IROP jsou definovány typy příjemců a specifická kritéria pro příjem projektů. 
      Dovolím si doporučit naše webové stránky IROP, kde zveřejňujeme průběžně verze Programového dokumentu. Předpokládáme vyhlašování výzev v druhé polovině roku 2015.

      Odpověď ze dne 19. března 2015
  • Integrované komunitní centrum
    • Sociální bydlení se podle cílových skupin netýká seniorů? Půjde podpořit zřízení a rekonstrukce budovy, kde by mělo být zřízeno integrované komunitní centrum, kde by sídlily nestátní neziskové organizace a poskytovatelé různých sociálních služeb pro různé cílové skupiny nebo i Centrum duševního zdraví? Cílovou skupinou sociálního bydlení opravdu senioři být nemohou.
      Obecně je možné takový projekt realizovat. Aktivity, realizované v daném zařízení, musí spadat pod specifický cíl 2.1, tj. sociální bydlení, aby se jednalo o sociální služby. Centrum  duševního zdraví by spadalo spíše pod specifický cíl 2.3, tj. zdravotnictví. Pak je nutné připravit dva projekty, jeden do specifického cíle 2.1, druhý do specifického cíle 2.3 a mezi ně poměrně rozdělit způsobilé výdaje.

      Odpověď ze dne 13. ledna 2015
  • Domy s pečovatelskou službou
    • Je správný předpoklad, že domy s pečovatelskou službou nebudou podporovány? Domy s pečovatelskou službou nebudou podporovány.  

      Odpověď ze dne 13. ledna 2015