Dotace z Integrovaného regionálního operačního programu pomáhají revitalizovat sakrální památky
21.12.2023
I pro člověka bez vyznání má návštěva kostela posvátný ráz. Tím spíš to platí v době adventu a Vánoc. Pojďte se s námi podívat do některých vzácných míst. Na jejich obnovu přispěl Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
V Kladrubech mají třetí největší chrám
Jedním z míst, kam stojí za to se vypravit, je bývalý benediktinský klášter v Kladrubech. Založil ho v roce 1115 český kníže Vladislav I., který tady je pochován.
Začátkem 18. století se benediktini pustili do přestavby chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí kláštera. Jeho proměna v duchu barokní gotiky je dílem slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kladrubský kostel je dodnes třetím největším chrámem v českých zemích ‒ po pražské katedrále svatého Víta a mariánském chrámu v Sedlci u Kutné Hory.
V letech 2015-2022 tady proběhla rozsáhlá stavební rekonstrukce, na kterou přispěly evropské zdroje částkou 100,3 milionů korun. Renovace zpřístupnila místa, která byla dříve pro veřejnost uzavřená, a umožnila otevřít nové prohlídkové trasy. Hlavní okruh kláštera návštěvníkům představuje v mnišských celách, refektáři, fraterii, noviciátu a na rajském dvoře život benediktinů a končí v interiéru kostela. Navazující okruh přibližuje, co se dělo v budovách kláštera po jeho zrušení, kdy areál vlastnil knížecí rod polního maršála Windischgrätze.
„Na prohlídkovém okruhu kláštera je z nově otevřených interiérů asi nejzajímavější instalace mnišských cel,“ říká kastelán Milan Zoubek. „Jsou zařízeny na základě inventářů, které mniši sepsali v době zrušení kláštera a ukazují, jak v době baroka benediktinští mniši žili a čemu se v klášteře věnovali. Každý z nich měl v klášteře svoji roli a kromě přidělené práce se věnoval také různým vědním oborům,“ vysvětluje kastelán. K vidění jsou tu cely Josefa Schmidta, který se zabýval kartografií, botanika Prokopa Aschenbriera starajícího se o klášterní zahrady nebo Kiliána Hronna, který se podílel na zaměřování pozemků a věnoval se knihvazačství.
Přímo na Štědrý den se bude od 13 do 15 hodin v kostele rozdávat Betlémské světlo a 26. prosince proběhne svatoštěpánská mše svatá.
Na Nový rok ve Staré Boleslavi vystoupí Jaroslav Svěcený
K základům české státnosti patří i bazilika svatého Václava ve Staré Boleslavi, ve které podle tradované legendy byl 28. září bratrem Boleslavem I. zavražděn český kníže, jehož jméno památka nese. V románské kryptě zasvěcené svatému Kosmu a Damiánovi, která je součástí baziliky, se nachází i místo prvního hrobu.
I tady loni dokončili památkovou obnovu kostela díky evropské dotaci ve výši 100,4 milionů korun. Součástí prací byla revitalizace zahrady rozprostírající se kolem kostela a oprava ohradní zdi. „Díky vybudované skleněné přepážce si nyní baziliku můžou prohlédnout i návštěvníci, kteří nemají zájem o komentovanou prohlídku,“ říká Gabriela Šulmanová, projektová manažerka, která rekonstrukci památky zajišťovala.
Sakristii kostela oživila interaktivní hra pro školní skupiny. Díky obnově vzniklo ve městě infocentrum, které nabízí i komentované prohlídky dalších významných památek. V kostele se začaly pravidelně konat bohoslužby.
O adventních sobotách, na Štědrý den a oba vánoční svátky je ve staroboleslavské bráně od 10 do 14 hodin k vidění výstava betlémů. Na Nový rok v 15 hodin tady vystoupí houslový virtuos Jaroslav Svěcený a komorní orchestr Virtuosi Pragenses.
Boží Dar: Ježíškova pošta a třetí nejvýše položený kostel
Současná podoba kostela svaté Anny v Božím Daru pochází z konce 18. století, kdy pozdně barokní kostel nahradil shořelý dřevěný svatostánek. Je třetím nejvýše položeným kostelem v Česku ‒ po šumavském svatém Štěpánovi na Kvildě a Nejsvětějším Srdci Ježíšově v Nových Hutích.
Evropské zdroje tady také nedávno přispěly částkou 3,3 milionů korun na restaurování hlavního oltáře. „Pro nás s 250 obyvateli by v podstatě bylo nemožné financovat restaurování mobiliáře kostela z vlastních zdrojů,“ říká Daniela Přivřelová za městskou radnici. „Kostel svým významem zasahuje nejen české území, ale velmi výrazně ovlivnil i historii Saska,“ dodává.
Betlémské světlo si odtud mohou lidé odnést v sobotu 23. prosince. O svátcích tady chystají několik mší: Půlnoční na Štědrý večer od 21 hodin, vánoční 25. prosince v podání Karlovarského pěveckého sboru od 18 hodin a novoroční 1. ledna od 11:30 hodin. Na zdejší poště až do 23. prosince razítkují vánoční pohlednice a dopisy speciálním Ježíškovým razítkem.
Do Broumova láká nejstarší dřevěný kostel
Určitě není jediným důvodem pro cestu do Broumova, ale zdejší kostelík Panny Marie je nejstarším dřevěným kostelem, který se v Česku zachoval. Založený byl údajně na konci 12. století a postavený bez jediného hřebíku. Kostel je součástí barokního komplexu benediktinského opatství.
Po rekonstrukci, na kterou evropské fondy přispěly 1,8 milionu korun, můžou návštěvníci dál obdivovat ojedinělou stavbu, která je dokladem velké zručnosti našich předků.
Na Štědrý den i oba svátky vánoční jsou připravené vánoční prohlídky kláštera. Ve čtvrtek 28. prosince pořádají v benediktinských sklepích degustace vín.
Nejnavštěvovanější poutní místo severních Čech
Na Českolipsku stojí za výlet poutní kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici. Proslýchá se, že v polovině 18. století byl nejnavštěvovanějším cílem poutníků z okolí. Vyrostl tady místo husity zničeného kostela a jeho název připomíná sošku, kterou zbožný člověk zachránil z řeky Ploučnice a daroval ji zdejšímu kostelu.
Příspěvek z evropských zdrojů ve výši 90 milionů korun umožnil rekonstrukci památky, která byla v havarijním stavu. Kromě restaurátorských prací vytvořili novou expozici a pořídili digitální podobu kostela včetně jeho mobiliáře.
Na Štědrý den chystají ranní roráty, ve 21 hodin zpěv koled a o hodinu později půlnoční mši. Bohoslužby proběhnou i během obou vánočních svátků, na Silvestra i na Nový rok.