Moravskoslezský kraj je vzorem udržitelné dopravy

Rozvoji dopravy s nulovým znečištěním pomáhají i projekty podporované ze zdrojů Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). A Moravskoslezský kraj, známý v minulosti spíš jako odstrašující příklad, je v posledních letech v mnoha ohledech průkopníkem.

 

První v Česku, druzí v Evropě

Krajské město Ostrava si v mnoha ohledech zaslouží pomyslnou zlatou medaili evropského premianta. Jako první v tuzemsku tady v městské hromadné dopravě zavedli systém odbavení pomocí platební karty, který z pohledu cestujícího vypočítá nejvýhodnější jízdné podle toho, jak městskou dopravu využívá. Kromě národního prvenství je Ostrava v Evropě po Londýnu druhým městem, které takový systém zavedlo.

Nedávno médii proběhla zpráva, že ostravské tramvaje jezdí nejrychleji v Česku, konkrétně rychlostí až osmdesát kilometrů za hodinu. I to je možné chápat jakou součást snahy zatraktivnit hromadnou dopravu. „Cestovní rychlost a její zvyšování je důležitým motivátorem pro pravidelné používání MHD,“ potvrzuje Pavel Štok, vedoucí odboru investic Dopravního podniku Ostrava, výsledky průzkumu mezi cestujícími. I proto město z prostředků IROP část investic použilo na nákup tramvají schopných dosahovat této rychlosti.

Více než miliardová investice ze zdrojů IROP nesloužila jen k pořízení rychlejších tramvají, ale i trolejbusů a elektrobusů. Ekologický faktor je jednou z priorit rozvoje MHD v Ostravě, proto dopravní podnik nově pořizuje už jenom autobusy poháněné stlačeným zemním plynem (CNG). „Jako první z velkých dopravních podniků v zemi jsme vyhlásili strategický záměr neprovozovat od roku 2021 autobusy s pohonem na naftu,“ vysvětluje Pavel Štok.

 

Ostrava zažívá cyklistický boom

I město samotné se snaží podporovat ekologičtější dopravu. S využitím prostředků IROP dokončilo další dvě cyklotrasy - jedna propojuje oblast kolem obchodního centra a Dolní oblast Vítkovice cyklostezkou oddělenou od osobní dopravy na rušných ulicích Novinářská a Výstavní, druhá podpořená cyklostezka byla vybudovaná podél frekventovaných ulic 17. listopadu a Opavské, kolem univerzitního areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Vědecko-technologického parku a je propojená s návaznými městskými cyklotrasami.

Podle posledního socio-dopravního průzkumu provedeného pro účely Plánu udržitelné městské mobility z roku 2014 kolo jako druh používaného dopravního prostředku uváděla čtyři procenta Ostraváků ‒ nejčastěji ho využívali pro volnočasové aktivity (10 %), pro 2,5 % z nich šlo o prostředek na cestu do zaměstnání nebo školy.

„Nyní ale zažívá boom fenomén sdílených kol, čímž se posiluje podíl cyklodopravy na dopravním mixu a zároveň i využití cyklistické infrastruktury ve městě,“ říká Jiří Svobodník, specialista strategického plánování Magistrátu města Ostravy. V období od poloviny dubna do poloviny prosince v roce 2019 bylo v rámci bike-sharingu k dispozici 600 kol, systém měl 35 tisíc uživatelů, kteří uskutečnili 434 tisíc výpůjček a celkově najeli skoro 522 tisíc kilometrů ‒ letos od března do srpna (tedy za výrazně kratší období) už 900 kol využívalo přes 52,8 tisíc uživatelů, kteří uskutečnili přes 472 tisíc výpůjček a najeli 614 tisíc kilometrů.

 

Chytré město Třinec postavilo cyklověž

Jedním z měst, které se pravidelně zapojuje do Evropského týdne mobility, je i Třinec. Město se zhruba před čtyřmi roky zapojilo do programu chytrého města, který má tři pilíře: chytrou správu, čistou a aktivní dopravu a životní prostředí. V dopravě se opírá o rozvoj veřejné hromadné dopravy, cyklodopravu a elektromobilitu a jejich vzájemné propojení.

Jak dobře to může fungovat ukazuje příklad Parkovacího domu pro kola, který v Třinci postavili s dotací z IROP a otevřeli v říjnu 2017. Třinecká cyklověž tehdy byla pátou v republice a čtvrtým městem, které ji uvedlo do provozu (první byl Hradec Králové se dvěma kolárnami, následoval rovněž moravskoslezský Přerov, třetím městem byly Pardubice).

Cyklověž stojí přímo u vlakové zastávky Třinec centrum, v blízkosti autobusových zastávek městské hromadné dopravy a náměstí T. G. Masaryka. Uschování kola vyjde na pětikorunu za čtyřiadvacet hodin, cestující Českých drah s In Kartou mají první den zdarma.

„V duchu čisté mobility podporujeme cyklodopravu jako jednu z cest, jak pomoci životnímu prostředí. Proto krok po kroku zdokonalujeme zázemí pro cyklisty,“ vysvětluje Leszek Gryga, cyklokoordinátor Magistrátu města Třince. Vybudování cyklověže podle něho bylo jedním z kroků, jak podpořit rozvoj cyklistické dopravy a zjednodušit lidem pohyb na kole, ale i zkvalitnit veřejný prostor v centru města. Ve městě proto kromě vyhrazených pruhů pro cyklisty a cyklotras zřídili veřejné pumpičky, servisní stojany a elektronabíječky.

Dalším důvodem pro rozvoj cyklodopravy je i podpora cestovního ruchu a motivace vytvořit intermodální dopravní terminál, kde mohou lidé zaparkovat kolo a pokračovat v cestě jiným dopravní prostředkem.

 

I kovidová epidemie je příležitost

Právě v Třinci se v rámci Evropského týdne mobility uskuteční v pátek 18. září konference Čistá a bezpečná doprava, která představí mnohé projekty, které můžou být inspirací i pro další regiony.

Ačkoli letošní epidemii onemocnění covid-19 většinou vnímáme negativně, v dopravě představuje výzvu. „Některé obce vzaly jarní stav dopravy jako inspiraci a veřejný prostor více otevírají lidem a alternativním dopravním prostředkům,“ potvrzuje Anna Malsová, ministerský rada Ministerstva životního prostředí.

„Zároveň doprava během jara upozornila více než kdy jindy na znečištění ovzduší a hluk z dopravy. Nadbytečnou se stala doprava do práce a urychlil se přechod na práci z domova. Stoupl také počet cyklistů, kteří využívají kolo jako dopravní prostředek do práce, což má navíc zdravotní benefit. A stále více se vede debata o dopravě zboží nákladními koly,“ vyjmenovává Anna Malsová řadu inspirativních témat.

 

Udržitelné dopravě pomáhá IROP

Integrovaný regionální operační program je významným tahounem dopravy s nulovým znečištěním. Celkem na rozvoj udržitelných dopravních systémů a přístup k nim z IROP k začátku září putovalo šestnáct miliard korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Téměř devět miliard získalo například 94 projektů zaměřených na nákupy bezemisních a nízkoemisních vozidel pro veřejnou dopravu. V oblasti bezpečnosti dopravy IROP podpořil 927 projektů za 2,5 miliardy, díky čemuž vznikly stovky nových přechodů, lávek a stavebních úprav chodníků u zatížených komunikací. V cyklodopravě podporou 209 projektů za 1,9 miliardy získali obyvatelé 154 kilometrů nových cyklostezek a další desítky kilometrů se momentálně realizují.